Ve své nosné části probíhalo i páteční cvičení borců a borek MORAVEC Teamu s pomocí krajně nestabilních, nafukovacích   gymnastických míčů. A protože jsem si páteční trínink tentkorát s ostatními stihnul „střihnout“ taky, měl jsem tudíž možnost v životě vůbec poprvé absolvovat cvičební proceduru s touto netradiční, ale jak jsem tušil, vysoce účinnou cvičební pomůckou. Pod erudovaným Vojtovým vedením moje dojmy z této části cvičení předčily očekávání!

Gymbaly přišly na řadu po odpovědném rozbšhání a stejně poctivé rozcvičce. Každý cvik se „šel“ zpravidla 4x po sobě v minutovém intervalu a postupně jsme kromě břišního svalstva notně procvičili – zejména při závěrečném zvedání míčů obounož – i dolní končetiny. Že vratké sféry velmi dobře trénují umění držet stabilitu, nemusím nikterak zvlášť zdůrazňovat… Zkrátka: za mě supr tréninková variace! A myslím, že gymbaly, co by inovační prvek letošní zimní přípravy, si už oblíbili všichni MORAVCI!

Tři štafetová družstava si to následně rozdávala při tuhých soubojích přes tělocvičnu „na dél“, když na obrátce vyzvaly zpravidla ke svému zdolání trénující obávané ribstole nebo-li žebřiny. Paralelně předváděla obdivuhodné kousky s volejbalovým míčem Maruška Zouharová, která opět přijela s námi potrénovat, a která v gymbalové fázi cvičení pracovala pilně s činkou. Hlavní grupa si finálně zahrála ještě basket no a v samotném závěru jsme při  nástupu popřáli a hobla dali protivanovskému Dominiku Ptáčníkovi, který právě v těchto dnech oslavil deváté narozeniny!

Věru dobře rozcvičené ze sobotní (nejen) dětské části Plesu cyklistů, absolvovaly „mladé pušky“ MORAVEC Teamu předposlední lednovou středu obvyklé středeční „Petrovy kapky“… Až měl „head“ cvičitel občas pocit, že „nekočíruje“ dvacítku dětí, ale silně explozivních dynamitů…  Ať tak či tak: je radostí vitalitu a výbušnost mladé krve MORAVEC Teamu jak sledovat, tak i – přiměřeně – krotit…

Rutinní cvičení zpestřil nám MUDr. Petr Zemánek, který po roce provedl cvičícím – a nejen těm – na svém důmyslném přístroji měření  pro sportovce, především z hlediska svalové hmoty a tuků. Takže hned na úvod se z každého cvičence stalo „číslo“, které bylo průběžně vyzýváno doktorem k proměření. Možná, že právě teď – jako já – srovnáváte loňský záznam z měření s tím letošním. A zcela jistě  z něho máte větší radost než já…

Z rutinních prvků středeční přípravy nechybělo nic: po poctivém rozběhání a stejně poctivé rozcvičce, jsme „zregenerovali“  třídřepovou vybiškou a honičkovou hrou na rybáře a rybičky. Tyto běžné a zažité prvky předcházely „Vojtově štafetě“ kterou „jely“ tři šestičlenné „mančafty“. Těm veleli kapitáni Matyáš Koudelka, Víťa Lipenský a zkušený Franta Paděra. Překážkami byli tentokrát lavička a žíněnka, ve třetí trojkolové štafetové rundě přibyly ještě i žebřiny, zvané ribstole. Celkem bylo jedno, které družstvo vítězilo, důležitější byl fakt, že všichni poctivě makali…

Téměř dvacítku „dynamitů“ s vynětou MORAVEC Team se nakonec podařilo udržet ve stavu, kdy žádný z nich případnou explozí nezpůsobil destrukci letité a asi už ne moc pevné, benešovské tělocvičny… Poslední minuty cvičení vyplnila dětmi „vymodlená“ hra „Na krabíky“ a i tuto část přípravy, stejně jako předchozí cvičební bloky, „odmakala“ středeční parta našich mlaďochů velice zodpovědně… Takže jo! Dobrý…  A zase v pátek!