Symbolicky poslední cyklistický výpad provedli regionální cyklisté i letos v tradičním termínu a na tradiční místo. Akci, kterou před léty inicioval náš oddíl, a která se už stala tradiční, byla i letos kolaři hojně vyhledána. Hvězdicová jízda na kopec u Bořitova je atraktivní především vlastním výjezdem k patě rozhledny, která návrší nad Bořitovem vévodí. Jedná se o stoupání jak dělané pro horská kola, kdy u paty kopce po poctivém výjezdu vyskočí „tepovka“ i těm nejlepším z nejlepších…

Že bychom po minulé neděli už nesedli na kolo, je skutečnost samozřejmě milná a z tohoto pohledu je vyjížďka na Malý Chlum s oprávněným přívlastkem „symbolická“ . Naše cyklokrosová rota bude i nadále – Chlum / Nechlum – brázdit kolbiště Českého národního poháru (v osmi dnech nás aktuálně čekají tři těžké závody) a vzhledem ke stále relativně příznivé předpovědi počasí si určitě žádný z MORAVCŮ nenechá ujít příležitost a rád se „na pohodu“ sveze i v „pochlumovském“ období. Když by nic, tak nás čeká nejpozději Silvestrovská vyjížďka…

To už ale o dost předbíhám, vraťme se na zmíněný kopec nad Bořitovem. Pomyslný závod, kdo bude na hoře první,  vyhráli samozřejmě naše „mladé pušky“, když u paty rozhledny přibrzdili necelou půlhodinku po poledni Anička Zemánková, Matěj Mazánek  a Tomáš „Contador“, v těsném sledu stíháni Milanem Tlamkou a Petrem Koudelkou. Ten si pochvaloval, že i přes současnou netrénovanost a nadváhu mu ani letos kopec nenadělal vážnějších problémů…

Oheň rozdělávat nebylo třeba, již hořel dík početné neznámé rodinné skupině, která si zde na něm připravovala nedělní oběd. Pak už jsme jen s potěšením sledovali, jak počty účastníků bikerského „sjezdu“ utěšeně rostou. A vůbec nikomu nevadilo, že ne všichni dorazili „kolmo“: Turismus byl, jako každým rokem povolen, psí doprovody samozřejmě  taky… Nálada byla výborná, viditelnost z rozhledny dobrá, občerstvení dostačující a na výši, děti hodné… Takže jako vždy uplynuly společné chvíle víc než rychle, přičemž jsme museli brát v úvahu čersvtý „vexl“ s časem, který neznamená nic jiného, že tma bude nyní o hodinu dříve. Nejen proto jsme vyrazili z Malého Chlumu včas, důvod byl i ten, že jsme si v obci Obora zřídili v místní restauraci se srdcařským nápisem „Občané sobě“ krátkodobé depo za účelem občerstvení a nabrání sil na další cestu. Co Vám mám povídat: Z útulné vyhřáté hospůdky se  nám chtělo ještě míň, než z našeho odpoledního seřadiště… Zde je fotogalerie z nedělního Chlumu.

Okomentované fotky, které nenajdete v „rajčeti“:

Blansko má za sebou jubilejní, 20. ročník legendárního Půlmaratonu Moravským Krasem. V pravý čas (asi hodinu před polednem) poslední říjnovou sobotu r. 2015 slunce zasvítilo na Bohulibý počin pořadatelů a jako by tím bylo symbolicky ukázáno, že tato  akce je ceněna a uznávána nejen běžeckou atletickou komunitou, ale považují si ji i na hoře na NEJVYŠŠÍCH MÍSTECH…  Už ani nevím kolik let jsou MORAVCI na PmMK aktivně účastni  formou dobrovolné pomoci… A Nebylo tomu jinak ani při letošním, jubilejním ročníku, opět jsme byli při tom…

Sedm statečných dobrovolných MORAVCŮ rozdělil veskrze akční „motor“ pořadatelského týmu, kterým paní Irena Marková bezesporu je, na čtyři „palebné pozice“: Dostali jsme důvěru být zodpovědní za provoz šatny (Vlaďka, Ivana a Kuba), dětského koutku (Petr v alternaci s Ivanou), prodej triček Newline (Lenka, Monika) a předávání účastnických medailí (Petr, jenž měl na toto k ruce další tři dobrovolnice). Na nevelké družstvo nemálo práce, bereme-li v úvahu skutečnost, že naše pracoviště byla relativně vzdálena dost od sebe… Irena nás už ale zná a dobře věděla, komu tyto klíčové posty svěřit… A tak naše „šatnové“ družstvo (velitelem určil Petr Ivanu) nejen, že v kritické době před startem hlavního běhu zvládlo s elegancí, úsměvem a šarmem tradiční nápor běhuchtivých atletů, kteří – jako každým rokem – přijeli povětšinou na poslední chvíli, ale vzorově a rychle dokázalo uvést po skončení akce svěřený prostor do původního stavu.

Na výbornou svou práci odvedli i Petr alternován Ivanou v dětském koutku. Uhlídat rtuťovitou dětskou masu na trampolíně, skákacím hradu a tvůrčím centru on-line nebylo zrovna jednoduché. Přesto oběma zkušeným dobrovolníkům stačilo zvednout hlas na neposedná dítka jen několikrát, do prstů jedné ruky by se to vešlo… Není bez zajímavosti, že Petra zaujala svou odpolední vitalitou a neúnavností jistá mladá slečna (*2005)  z Blanska. Jak vedoucí MORAVCE postupně zjistil, tato energií překypující dívenka zvládla dopoledne vyhrát v místním bazénu plavecký závod dětí, odběhnout si jeden z běhů v rámci PmMK, aby posléze strávila takřka celé odpoledne na skákacím hradu resp. trampolíně…Samozřejmě, že Petr neváhal vyhledat její maminku s dotazem, zda ratolest jezdí na kole? A protože uslyšel kladnou odpověď, obratem bylo dohodnuto, že tato desetiletá dívenka bude pozvána na naši letošní oddílovou zimní přípravu…

A když pak Lenka s Monikou, kterým byl svěřen prodej triček, vytvořily nový rekord ze všech dosavadních ročníků PmMK, co se  týče tržby z prodeje této ceněné textilní komodity, bylo vcelku jasné, že na pomoc MORAVCŮ budou i letos pořadatelé z fy newline vzpomínat rádi. A tuto skutečnost dotvrzuje fakt, že Petr byl při večerním loučení požádán paní Irenou o brzké nahlášení sestavy MORAVCE na pomoc při organizaci běhů v rámci Sport Life Run 7.-8. listopadu na Brněnském výstavišti… Omrkněte pár fotek, co jsme stihli nacvakat, další fotky i další podrobnosti naleznete tradičně zde.

Protože kolotoč cyklokrosů v rámci národního poháru měl, z důvodu prestižního závodu superprestige v holandském Valkenburgu  (přečti související článek Adéla opět držela krok…) přestávku, využili jsme dle plánu (tak trochu) volné soboty k návštěvě Lady Kozlíkové a Břeti Usnula a především jejich nedávno narozeného potomka – Matouška Usnula v jejich penzionu Lada v Repechách.

Cíl návštěvy byl jeden jediný: přivítat provrozeného syna našich kamarádů – Matouška – malým dárkem, Ladě poděkovat za mateřskou statečnost a Břeťovi za – také nespornou statečnost – v tomto přépadě samozřejmě otcovskou. Ve stále krásně vonícím dřevěném srubu strávila jedenáctka MORAVCŮ, v čele s předsedkyní našeho Fan-klubu Maruškou Zouharovou, velmi příjemné odpoledne a potěšielné je, že cíl mise byl splněn nad plán. Vezeme totiž z Repech cenné podpisy jak cyklistické mistryně světa a Evropy – Lady Kozlíkové, tak i jejího veskrze erudovaného a úspěšného trenéra Břetislava Usnula! Říkáte, že nic pozoruhodného? Snad změníte názor, když dodám, že ony dva cenné podpisy jsou na přihlášce malého Matouška do cyklistického oddílu MORAVEC! Malá a už taky naše členka Zituška Bartolšic – MORAVCOVÁ (vnučka Vlastimila MORAVCE) má tedy k sobě výhledově do týmu zdatného parťáka (aktuálně samozřejmě spíše parťáčka) no a nám nezbývá, než dvěma v současnosti nejmladším členům krok za krokem dopomoci tam, kam to dotáhli jejich předkové – děda resp. máma. Matouška jsme přivítali v našich řadách poctivým přípitkem (Břeťova vítězná slivovočka z letošního koštu v Drahanech) a podle jeho dasvadních pohybových aktivit (neustále točí nožičkami, jako by si je už trénoval na kolo) si dovoluji předpovědět, že už v r. 2017 bude v rámci seriálu o Pohár Drahanské vrchoviny v kategorii odrážedla – chlapci – oním pověstným černým a určitě vítězným koněm…

Snad se ani moc nebudete divit, že se nám z útulné restaurace penzionu Lada do chladnoucího podvečera vůbec nechtělo… Krb krásně hřál, nápoje byly lahodné, strava chutná, obsluha pozorná. A Matoušek? Neskutečně hodný… Byť jsme nebyli zdaleka jedinými odpoledními návštěvníky, lomoz výčepu a restaurace  mu nijak nevadil a naše skupina už vůbec ne… Holky z MORAVCE si ho samozřejmě „potěžkaly“ a z výrazu jeho spokojené tvářičky je víc než patrné, že si s námi hned na poprvé „kápnul“ do noty! Při loučení jsme si s Ladou a Břeťou slíbili, že návštěvy u nich nebudou z naší strany od minulé soboty výjimkou, ale spíše pravidelm!

Fotky z Petrova Nikonu omrkněte zde:

Zde jsou další fotky ze stejného fotosamopalu.