Rovný týden tvrdé finální předsezónní přípravy má za sebou desetičlenná skupina MORAVCŮ, operující aktuálně na jihu Evropy, na italském poloostrově Gargano. Plánované středeční komunikační okno proběhlo podle plánu, takže se můžeme ve stručnosti ohlédnout za děním uplynulých tří dní v rámci mise RENZO ZORZI.

Pondělí 14. března bylo podle plánu dnem odpočinku a regenerace. Jedinou pohybovou aktivitou, ke které trenér Víťa Prudek naše rajdry vyzval, ale ke které nikoho nenutil, byla vycházka do městečka, které je našim nejbliž – do malebného Mattinata. Sídlo na úpatí hory Monte Sacro, které je poeticky nazíváno motýlem, který sedá na květ, se rozprostírá na rovině „La piana“, kterou obklopují 2 kopce („Coppa della Madonna“ a „Castelluccio“) z jedné strany  a moře z druhé. Je pokrytá staletými olivovníky a v příslušném ročním období bezpočtem druhů orchidejí. Na vrcholu Monte Sacro naši dočasní turisté měli možnost uvidět impozantní zříceninu benediktinského opatství sv.Trinity. Naskýtá se  odtamtut nádherný panoramatický výhled nejen na bílé městečko, ale na celou krajinu a především na křišťálové moře… Dobrá, kvalitní, pohodová turistika…

V úterý 15. března je už ale všechno jinak… V rámci dalšího ostrého trénikového dne byla na programu jízda do cca 40km vzdáleného městečka Vieste. Kompletní naši tréninkovou skupinu včetně Dominika Prudka přivítalo staré město jižní Itálie ležící na jazyku země, vysokém skalnatém ostrohu vyčnívajícím do moře v nejvýchodnější části Gargana. Bylo postaveno v typickém stylu kraje Apulie, s úzkými uličkami, příkrými schody a neuvěřitelně bílými domy. MORAVCI ale neměli příliš času kochat se místními krásami neb je čekala stejná distanc i zpět. A protože zdejší krajina je opravdu „nahoru-dolů“, naši opět potrénovali více než kvalitně…

I středa 16. března byla ve znamení pilné přípravy v rámci plnění stanoveného „letového plánu“. Tentokrát MORAVCE čekala kondiční jízda do městečka Sant Giovanni Rotondo, které je hojně vyhledávané poutníky, kteří sem přicházejí v naději, že je uzdraví Padre Pio (1887–1968), který je zde pohřben. Protože je naše skupina ale veskrze zdravá a ve výborné kondici, nebylo třeba této místní pozoruhodnosti nijak využívat. V rámci tréninku to „koštovalo“ téměř 100km a zajímavě se chovalo opět nevyzpytatelné počasí: po dvě třetiny tratě panovalo slunečno a teplota se pohybovala v optimálním rozmezí 15-20 °C. V závěrečné třetině ale přišel opět teplotní „kotrmelec“ v podobě ochlazení o 10 °C…

Takže opět rekapitulace důležitých dat dosavadního průběhu mise: Zdravotní stav rajdrů: OK, všichni v optimální zdravotní a psychické pohodě.  Počasí: Přetrvává jeho proměnlivý ráz. Ztráty: Technika OK, ostatní ztráty – 0.  Příští komunikační okno: pátek 18.března 2016. Takže v pátek večer nezapomeňte zase mrknout na naše www. A ještě jedna poznámka: v ceně pobytu má naše invazní skupiny snídaně a večeře. O stravu uprostřed dne se od začátku mise vzorně stará (tuším, že za asistence ostatních dvou holek) Monika Konečná! A zprávy agentur udávají, že kuchaři místních přilehlých restaurací a hospůdek na Monice žadoní recepty… Bravo Moni a díky! A hlavně nic nevyzrazuj!

Včera a dnes dorazilo po komunikačním kanále Lukáš Gregor – Veronika Koudelková dalších patnáct fotek – pěkných střípků z mozaiky  mise s krycím názvem RENZO ZORZI. Doplnil jsem je obratem do stávající fotogalerie – mrkněte sem, „Luque“ se prý rozfotil, budou prý další a další…

Aktuální počasí, tedy alespoň to, které dodalo venkovní kolorit úternímu cvičení v tělocvičně, připomíná vše, jen ne skutečnost, že za týden oslavíme první jarní den… Chlad a sněhové vločky jsou aktuálně opět dominantní a zdaleka nejen na Drahanské vrchovině. Toto nás sice brzdí ve snaze už, už nasednout do sedel našich bicyklů, na druhou stranu ale je všechno zlé vždy k něčemu dobré: vydrží-li sníh do neděle, bede se nám docela hodit při stopování YETTI…

Skupina cvičenců z úterního podvečera nebyla (více-méně podle očekávání) zrovna masová, ale  Ti, co přišli, odmakali trénink příkladně. V rámci rozcvičky pokračoval Petr v trendu Ivči Prudkové a kladl akcent na další sílení našeho břišního svalstva. Strečinkové vsuvky nechyběly a tak jsme do prestižního klání štafet nastupovali optimálně zahřátí. Dvě družstva svedla sedm vyhecovaných, vyrovnaných a atmosférou docela bouřlivých soubojů, když nakonec o pověstná prsa zvítězilo na „zápasy“ poměru 4:3 družstvo č.1, vedené zkušenou kapitánkou Maruškou. Po lítém souboji naordinoval Petr cvičencům netradičně i lekci z fair-play, kdy poražení, po náležité Petrově instruktáži nakonec vzorově popřáli vítězům. Neboť jedním ze základních zákonů sportu je, že jen ten (nebo ta) se stane  skutečným šampionem (šampionkou), který (která) si dokáže za všech okolností zachovat úctu k poraženém soupeři… Při závěrečném nástupu jsme se dohodli na zrušení pátečního cvičení s tím, že se místo toho setkáme v neděli v rámci stopování YETTI. Na „rajčeti“ Mrkněte na fotogalerii z naší úterní poctivé makačky…