Možná, že plavání v boskovických lázních mělo být o nějaký ten týden dříve… Vířivka, pára, ale hlavně vlastní plavání je na posílení obranyschopnosti našich organismů v letošní zimě, která připomíná vše, jen ne zimu, tím nejlepším medikamentem… Protože dost našich členů toho času opravdu zápasí s nachlazením či jinou indispozicí a jiní zase volili jiný způsob přípravy (zpravidla v blahodárném vysokohorském prostředí), nebyl tentokrát areál boskovických lázní MORAVCI zrovna „nařízlý“…

Za dané situace měli ale přítomní plavci zase více prostoru k aqua-avantýrám, které zdejší komfortní zázemí je schopno plavcům poskytnout. Využito všeho dostupného bylo do sytosti. Všichni účastní plaváčci přesně pochopili, že se první únorovou sobotu nového roku nejedná o relax, ale především o další fázi tvrdé zimní přípravy. Tím spíše, když nám provozovatel poskytnul vodní zázemí o půl hodiny déle, ale velkoryse ve standardní hodinové sazbě a ještě se slevou! Bazénu a především skoků do něj, jsme si užívali plnými doušky (obrazně – vodu z bazénu jsme samozřejmě, v rámci možností,  nepili) a to pod bedlivým dozorem předsedkyně našeho FAN-klubu Marušky Zouharové. Předvším Adélka Šafářová se svojí sestřenicí Barčou Tlamkovou v bazénové skokanské sekvenci předvedly, jak jsou úzce s vodním živlem spjaté…

Tobogán jsme taky nenechali prakticky po celých devadesát minut vychladnout, ať už jsme v něm lítali nohama nebo hlavou napřed… Vířivkový bazén samo-že taky nezahálel. Omladina se vždy „vyblbne“ v místním radikálním jednosměrném, do kola plynoucím vodním proudu, no a my, jen o málo dříve narození zase zpravidla oceníme masáž (nejen) zad vodním proudem z trysek této důmyslnné relaxační vymoženosti. A co pára? Super! Vedro zde bylo jak v Bolívii, vlhkost vzduchu pro změnu jak jen o málo jižněji – v Amazonii… Prodloužený „tajm“ v minutáži, která je zpravidla určena fotbalovým  „mačům“, nám uplynul, ani jsme nevěděli jak… Zde mrkněte na  komentovanou fotogalerii ze sobotní „water race“ v boskovických lázních. A pozor! Mrkněte ještě i na plesovou fotogalerii. Je rozšířena o „hafo“ fotek jedné z hvězdy večera, „Valícího Se Kamene“ Karla Všetuly!

Páteční kondiční trénink v rámci zimní přípravy byl v několika skutečnostech výjimečný. Především výjimečně chyběla tradiční fenomenální cvičitelka – Ivča Prudková. Také milí hosté (kteří v letošním roce už ale  nebudou jen pouhými hosty), byli výjimečnou ozdobou pátečního podvečera v benešovské tělocvičně.  Že jsme dresy na novou sezónu zkoušely už v prvním únorovém týdnu, bylo také počinem – oproti minulým letům – pozitivně výjimečným. Cvičko však mělo ve své druhé polovině i nepříjemný stín…

Pojďme tedy chronologicky popsat události naší poslední tréninkové dávky. Ivana Prudková chyběla proto, že se v ten den spolu se svým legitimním manželem a naším „head“ trenérem, Víťou Prudkem, pustila do docela riskantního horolezeckého podniku: zdolat nejvyšší horu Moravy prvovýstupem – severo-severovýchodní stěnou.  Jak to dopadlo, omrkněte níže v mini fotogalerii. Že si do našich řad našli cestu další TOP mladí rajdři z regionu, nás samozřejmě těší. Haasovi z Blanska i Šindelářovi z Šebrova – Sv. Kateřiny byli již účastni naší páteční přípravy, byť Haasovi zatím – z důvodu rekonvalescence v rámci lehkého nachlazení – pouze pasivně. Posil pro sezónu 2016 je tolik, že jejich představení budeme muset věnovat samostatný článek..!! Tím v úvodníku k tomuto článku zmíněným stínem bylo nešťastné zranění levého kotníku, které si na úvod závodu štafet přivodila Monika. Protože kotník Monču bolel tak, že něj nemohla došlápnout, a protože se na nás půl hodiny před dvacátou „dobývali“ taky pohybuchtiví místní fotbalisté, zavelel Petr k předčasnému ukončení tréninku. Lékařské ověření stavu zraněného kotníku Moniky v boskovické nemocnici naštěstí potvrdilo, že se jedná pouze o jeho podvrktnutí…