Soustředění před sezónou

MORAVCI vyrazili na zimní přípravu o jarních prázdninách (v Česku) do Rakouska a jarní soustředění je tradičně situováno do Chorvatska. Co se „chorvatského“ termínu týče, využíváme skutečnosti, že oba květnové státní svátky – a tím i dny volna – vychází letos na čtvrtek, přičemž nám přichází vhod ten druhý, 8. května.

Zimní příprava

Pro lyžovačku je vybrána lokalita v rakouských Alpách – Sankt Johann, jižně od světoznámého skokanského můstku v Bischofshofenu (tradiční finální štace Turné čtyř můstků), přičemž dalšími orientačními body jsou: více na severu město Salzburg a západně pak jezero Zell am See. Dále západně je pak  dominantním městem určitě dvojnásobný pořadatel zimní olympiády (v letech 1964 a taky 1976 – kdy město toto zaskočilo, jako náhradník, za americký Denver, jenž se pořadatelství vzdal), Tyrolská metropole Innsbruck. Našim ale bohatě postačila výše uvedená lokalita… Počasí v celku přálo, sněhu bylo dostatek, sjezdovky parádně upravené a na nich ani moc žádný nával..! Takže parádní dny a parádní „lyžovačky“! A po splnění „letového plánu“ se výsadek vrátil ve stanoveném čase v pořádku na svoji základnu – do České kotliny!

Prostředí v Rakousku bylo vskutku pohádkové…

Jarní příprava

Směr jih (poloostrov Istrie) startujeme v úterý 6. května, návrat je plánován na neděli, 11. května. Základna je ve vesnici Sveta Jelena, odkud jsou příhodné, bezpečné cyklistické trasy, které přesně odpovídají našim potřebám. Sestava je docela silná: Oba kluci Procházkovi (táta + syn), tři „Tesaříci“ (Jirka, Jolča a Barča), čtyři „Kořeňáci“ (Míša, Honzíci – malý a velký a oddílový „vlk“, pes Barča) a dva sourozenci Zachovalovic: Anežka a Franta.

Cyklistickou přípravu trenéři vhodně doplňovali turistickými výšlapy!

Klíčovou postavou je Tom Procházka: bere vůz, tři kola, prostorný střešní box a ujímá se klíčové, nepostradatelné dvojrole: kuchař / servisman! Vlastní příprava se řeší ve dvou úderných oddílech, které se -dle možností a potřeby – podělili trenéři Jirka s Honzou: silniční grupa a biková grupa. A protože po celou dobu pobytu nám počasí celkem přálo, i letošní náš výpad na Balkánský poloostrov splnil očekávání a účastníky byl hodnocen veskrze kladně! Bravo MORAVEC!

Trasa jedné z tréninkových vyjížděk po Isterském poloostrově, které architektem byl „velký“ Honza Matyáš.

 

A zde ještě pár fotek ze Sankt Johann:

Prima neděle s Kohouty..!

V sobotu 12. dubna 2025, na památný den letu prvního kosmonauta, jsme se opět po roce vydali do Kohoutovice otevřít cyklistickou sezónu s Vlastimilem MORAVCEM. A vlastně až letos jsem si uvědolil, že toto – více / méně – již tradiční datum je – více / méně -shodné s datumem jeho tragického skonu: 15. dubna 1986. Příští rok to tedy bude už  40 let… Vlastíkovi by bylo ani ne o měsíc později (7. května) 37 let…

Tradiční akce na tradičních místech… Na pomyslné startovní čáře – fotbalovém hřišti Tatranu Kohoutovice se mnou reprezentuje MORAVEC Team komplet rodina Jirky Tesaře, odpoledne se k nám připojuje ještě i Veronika Koudelková. Nechybí samozřejmě MUDr. Eva MORAVCOVÁ (Velká Eva), Eva Bartolšic-MORAVCOVÁ (Malá Eva – dcera Vlastimila MORAVCE), její manžel Vítek Bartolšic a hlavně vnučky Vlastimila: Zita a Lada... Kromě bohaté sestavy „Kohoutovických“ se zdravíme se spolužačkou Vlastíka – Janou, na kole dorazil i Rudolf Labus, reprezentační kolegy Vlastíka z dob jeho aktivní sportovní kariéry. Je zde i MUDr. Tomáš Skřička, dloholetý šéf-lékař závodů Světového poháru horských kol v Novém městě na Moravě. Dopoledne plyne v příjemných „pokecech“, v pravý čas ale „vrchní velitel“, Jara Blaha velí k přesunu dolů, do Kohoutovic, k památníčku Vlastimila MORAVCE, na místo tragické události. Cyklistů je většina, turistů pak menšina… Zapaluje se svíčka, řešíme společné foto, které jsme neopoměli udělat ani nahoře, na hřišti, na obou společných fotkách nechybí samozřejmě náš oddílový prapor…! Od pomníčku pokračují cyklisté „kolmo“ a jedou na tradiční výjižďku kolem „pryglu“. Turisté se vrací zpět na hřiště. Za ideálního počasí je tímto cyklistická sezóna 2025 zdárně zahájena! Níže omtkněte fotky…

Boskovické běhy – štafeta

Ani nevím po kolikáté už pomáháme na této tradiční sportovní regionální akci? A taky si už nevzpomenu, od kterého roku je naším hlavním a jediným úkolem, zabezpečit předávací prostor dvoučlenných štafet? Bývaly časy, kdy jsme toho mívali na starosti podstatně více: od zabezpečení šatny pro běžce až po řešení cyklodoprovodu závodníků – ať už, jako předvoj,  před čelem závodu nebo jako doprovod za nejpomalejším běžcem… Ať tak či tak: letos zde pomáháme zas…

Tři „mušketáři“ z MORAVEC Teamu na BB 2025.

Bývaly také časy, kdy byla tato akce v režii pana Petra Bartošky, který zároveň vždy ve stejném roce organizoval taky v Blansku Půlmaraton Moravským krasem. Kde však ty loňské sněhy jsou? A kde je vlastně Peťovi Bartoškovi konec? Naštěstí s jeho ústupem „ze scény“ Boskovické běhy nezanikly! V této určitě Bohulibé činnosti pokračuje -co by lídr pořadatelského týmu -paní Irena Marková. Je dobře znalá věci: vždyť ji i jejího manžela měl Petr Bartošek ve svém týmu… Na pomoc se mi přihlásil Jirka Tesař a sehraný tandem Jirka Filip / Maruška Zouharová. Podle již zavedeného scénáře řešíme po poledni potřebné: vykládka materiálu na místě určeném pro předávku, příprava stolů a lavic (stan není stavět potřeba) počasí je jarně ideální: slunečno, teplo… Též neopomeneme označit předávací úsek a připravit doběhnuvším prvním členům z každé štafety nápoj. Opět jsou dva druhy: iontový a voda. To už ale pomalu odkontrolováváme druhé členy (finišmeny) štafet, kteří se na našem stanovišti postupně shromažďují a připravují se převzít pomyslný štafetový kolík od svého kolegy, který běží 1.polovinuasi 12 km distance.

Tak vypadá záznam pro hlavního rozhodčího – originální zápis.

Čekání na start si krátíme pokecem s Maruškou a Jirkou F., není často taková příležitost. V době startu (15.20 hodin) mačkáme na mobilu stopky, neb hlavní rozhodčí, p. Šír po nás vždy žádá zaznamenat u každé štafety čas předávky. Zdravíme se s Michalem Šmídou, který už po několikáté toto běží se svým bráchou Honzou: myslím, že obhajují vítězství z loňska.  Štafet jde letos do akce celkem 17 a mylím, že je to poprvé „rozsortýrováno“: zvlášť mužské štafety, zvlášť štafety žen a zvlášť kombinované štafety muž / žena. A to už kolem nás proběhl nejrychlejší muž, kterého dobře známe! Vždyť je to okrouhlecký atlet Vojtěch Grün! A postupně řešíme i náš úkol:  členové štafet k nám postupně dobíhají, já s Jirkou T. se snažíme „chytat“čas předávky a Jirka F. s Maruškou řeší nápoje pro doběhnuvší. Ale nejen pro ně: občerstvují seu nás – a my jim v tom samozřejmě nebráníme – i normální běžci.

Postupně jejich počet slábne, až posléze, za posledním z nich uzavírají startovní pole cyklisté z Drahanského Sport týmu a z ACT leraK Blansko a úplně na závěr to jistí policista na motorce. Opět se pouštíme do práce: já posílám panu Šírovi zaznamenaná data a Jirkové s Maruškou už řeší úklid stanoviště. Za nedlouho je zde pro nás svozová dodávka: loučíme se s Maruškou a Jirkou F. a sami se loučíme poté s řidičem dodávky, který nás vysazuje u našeho vozu. Akce končí a my máme pocit z dobře vykonané práce! Zde mrkněte, na oficiální výsledkovou listinu štafetového závodu…