Ne, nebojte se… Nechci v této aktualitě vůbec řešit případné kožní choroby hyper-aktivních cyklistů… Jen si tímto článkem potvrdíme, co napovídají tréninky z tělocvičny z posledních týdnů: vyslovený hlad trénujících MORAVCŮ po nasedenutí na kolo, po šlápnutí do pedálu, po první jarní – nebo spíše ještě zimní – cyklistické – konečně „čertovině“… Především proto se na silnicích mezi Blanskem a Boskovicemi objevila poslední únorovou neděli v jakž / takž přijatelných klimatických podmínkách, docela silná údrená grupa elitních rajdrů MORAVEC Teamu pro sezónu 2017!

Pod dohledem trenérů MORAVEC Teamu Milana Tlamky a Franty Paděry a za asistence bývalé vynikající bikerky a toho času vrchní rozhodčí MTB Poháru Drahanské vrchoviny,  Terezy Tlamkové, si zbylých šest nadějných elévů dalo distanc údolím řeky Svitavy Boskovice – Blansko tam a zpět (cca 30km), aniž by se nějak výrazněji zadýchalo…. A nebyla by to úderná skupina MORAVCE, kdyby v rámci svého „švihu“ nezažila nějaké to dobrodružství… Tím bylo bezesporu spešovské setkání nejen z šedými medvědy Grizzly, ale například i s legendárním, možná stále ještě nejmocnějším mužem planety – FANTOMASEM… Zkrátka nastává doba, které já říkám – „doba prolínání“… Myšleno tím není nic jiného, než že „suchá“ bikerská tělocvičnová průprava bude čím dál tím víc ustupovat ostrému cyklistickému tréninku pod otevřeným nebem… Zde omrkněte fotogalerii Franty Paděry z nedělního tréninku (nejen) „Milanových dětí“:

Už jednou v rámci zimní přípravy na sezónu 2017 zaskakoval Petr v roli cvičitele v pátek za  v tomto tréninkovém podvečeru obvyklou a hlavně vysoce fundovanou cvičitelku – Ivanu Prudkovou. Přišlo tehdy lidí, že by se dali málem napočítat na prstech jedné ruky… To ale nebyl případ posledního březnového pátku v tomto roce. Cvičenců v benešovské tělocvičně bylo skoro jako „na Ivanu“, což znovu potvrzuje skutečnost, že blížící se start nové sezóny přivádí MORAVCE k maximálnímu tréninkovému úsilí a je jim v podstatě jedno, kdo že jim ty tráninkové „kapky“ zrovna nadávkuje…

Schéma a řád tréninku jsou už léty neměnné a dá se říct, že osvědčené. Po rozběhání přišla na řadu rozcvička, která samozřejmě nemohla nenést nesmazatelné stopy Velké Cvičitelky… Petr sice zapoměl při svém předcvičování na kliky (jak si sobě v duchu před tréninkem slíbil) a v závěru i na sokolský „hard rotation“, jeden z nejtěžších sokolských cviků v historii, který ale už od minule děti MORAVCE zvládají bez jakýchkoli zdravotních újmů, nezapoměl ale předat v závěru rozvičky pomyslné žezlo Aničce Zemánkové, která všem protáhla svaly a svalky v rámci tolik potřebné strečinkové průpravy… Aničku střídal akustický trénink, který bude v této roční době na pořadu dne už asi při všech tělocvičnách, které nám ještě zbývají odcvičit.

No a pak už jsme si jen „hráli“…? Zdánlivě… Jak při odlehčující vybišce, tak při následných trojích rybářích a rybičkách makali všichni účastní jako o život… O závodech tří šestičlenných štafet nemluvě… Mančafty byly sestaveny jako velmi vyrovnané a během asi osmi „race“ si každé sexteto doběhlo  alepoň jednou pro palmu vítězství!  I akrobacie, která štafetové bitvy vystřídala, bavila a i k této části tréninku přistoupili cvičenci opět maximálně odpovědně! Nácvik startovních reakcí nemohl nechybět a v samotném finále jsme si „střihnuli“ – letos poprvé – vyřazovací vybišku, kterou ovládl nakonec „Hbitý Panter“ ze Skřípova – Víťa Lipenský! No a při finálním nástupu si cvičenci moc rádi dali ještě jedno akustické „repete“… Mrkněte na fotogalerii…