S nápadem zvolit pro letošek tuto lokalitu přichází Petr Koudelka. Důvod je jednoduchý: Petrův současný zaměstnavatel, fy MIKROP ČEBÍN a.s., vlastní v katastru obce Nectava hájenku s ubytovací kapacitou s tím, že jako zaměstnanci je možnost mu tento objekt poskytnout k rekreaci (pro rodinu, či přátele) za velmi výhodných podmínek. Petr toto navrhuje Petr Jirkovi Tesařovi, ten souhlasí a koncem r. 2024 je „zabukován“ závazný termín: 26.7. – 30.7.2025. 

Ano, tento předstih byl nutný, protože objekt je celoročně docela vytížen. V lovecké sezóně zde mají základnu myslivci z fy MIKROP (a není jich zrovna málo). V okolí hájenky se rozkládá velká honitba s „vysokou zvěří“, včetně jelenů. Pro lovce ideální podmínky! A mimo loveckou sezónu jsou zde rekreanti – rodiny zaměstnanců fy MIKROP. Místo je to fakt parádní. V těsné blízkosti hájenky je rybník plný ryb, s možností pro hosty si kdykoli zachytat. Úlovek je samozřejmě v ceně pobytu. A ta je pro „Mikropáky“ fakt velice, velice výhodná! Kůlna u objektu nám posloužila  jako garáž na kola, nechybí ohniště, krb venku i uvnitř objektu, pro mládež „opičí dráha“… Je zde klid a v noci absolutní tma… A je zde špatný signál! Což je možná to hlavní, proč sem všichni tak rádi jezdí: aby si zde odpočinuli od internetu, mobilu, televize… To jest, aby si zde opravdu, plnohodnotně odpočinuli..!

Asi měsíc před vlastním pobytem zde podniká Petr s Jirkou v doprovodu správcové hájenky, paní Lenky, „průzkum místa činu“, přičemž dojmy jsou veskrze pozitivní!

• fotogalerie z průzkumu – inspekční cesty

V budově je kuchyňka, hlavní sál či společenská místnost či jídelna – jak chcete (na zdech s trofejemi všeho druhu), sklep s výčepem na pivo / limo a hlavně jsou v patře ubytovací prostory, vkusné, útulné, všude je zde hodně krásného, teplého dřeva… A těch různých loveckých trofejí… No prostě slovem – paráda!

V pátek, 25. července, veze Jirka Tesař oddílovou dodávkou věci, která by naši jinak museli vézt na kolech. Ano, sobotní přesun na „základu“ je výhradně „kolmo“! Druhým podpůrným vozidlem je dodávka Tomáše Procházky. Tom je opět klíčovou osobou, protože i letos je vrchním proviantním náčelníkem! Přesun probíhá hladce, v zádech ale naši cítí dešťová mračna. A skutečně: z počátku pobytu trochu prší… Postupně se ale počasí umoudřilo a naši můžou naplno rozvinout aktivity pro naše kempy charakteristické, přičemž dominantní jsou, samozřejmě,  výlety na kolech. A terény v okolí jsou vskutku parádní! Obávaný, 4km kopec u obce Hartinkov, zdolávají MORAVCI „levou zadní“… Nechybí samozřejmě návštěva hradu Bouzova a výjezd na zříceninu hradu Cimburk, který se nachází u nedalekého Městečka Trnávka.  V úterý, 29. července zajíždí za naší úderkou i Petr a přivádí jednoho ze skvělých myslivců, obchodníka fy MIKROP p. Ctibora Zourka, který dorazil se svojí loveckou fenkou Grace a  zpestřil dětem i dospělým večer poutavou přednáškou o myslivosti! A taky vyprávění „Velkého“ Honzy Matyáše o jeho současném pracovním pobytu v africkém Kamerunu jsou velice zajímavá!

Ani se naši ve středu domů moc nechce… A vypadá to, že za rok bychom zde mohli opět „zaparkovat“: zdaleka ne všechna zajímavá místa v okolí jsme stihli navštívit, takže je dobrý důvod se sem vrátit..!

Zde je fotogalerie z pobytu na Nectavě.

MORAVCI vyrazili na zimní přípravu o jarních prázdninách (v Česku) do Rakouska a jarní soustředění je tradičně situováno do Chorvatska. Co se „chorvatského“ termínu týče, využíváme skutečnosti, že oba květnové státní svátky – a tím i dny volna – vychází letos na čtvrtek, přičemž nám přichází vhod ten druhý, 8. května.

Zimní příprava

Pro lyžovačku je vybrána lokalita v rakouských Alpách – Sankt Johann, jižně od světoznámého skokanského můstku v Bischofshofenu (tradiční finální štace Turné čtyř můstků), přičemž dalšími orientačními body jsou: více na severu město Salzburg a západně pak jezero Zell am See. Dále západně je pak  dominantním městem určitě dvojnásobný pořadatel zimní olympiády (v letech 1964 a taky 1976 – kdy město toto zaskočilo, jako náhradník, za americký Denver, jenž se pořadatelství vzdal), Tyrolská metropole Innsbruck. Našim ale bohatě postačila výše uvedená lokalita… Počasí v celku přálo, sněhu bylo dostatek, sjezdovky parádně upravené a na nich ani moc žádný nával..! Takže parádní dny a parádní „lyžovačky“! A po splnění „letového plánu“ se výsadek vrátil ve stanoveném čase v pořádku na svoji základnu – do České kotliny!

Jarní příprava

Směr jih (poloostrov Istrie) startujeme v úterý 6. května, návrat je plánován na neděli, 11. května. Základna je ve vesnici Sveta Jelena, odkud jsou příhodné, bezpečné cyklistické trasy, které přesně odpovídají našim potřebám. Sestava je docela silná: Oba kluci Procházkovi (táta + syn), tři „Tesaříci“ (Jirka, Jolča a Barča), čtyři „Kořeňáci“ (Míša, Honzíci – malý a velký a oddílový „vlk“, pes Barča) a dva sourozenci Zachovalovic: Anežka a Franta.

Klíčovou postavou je Tom Procházka: bere vůz, tři kola, prostorný střešní box a ujímá se klíčové, nepostradatelné dvojrole: kuchař / servisman! Vlastní příprava se řeší ve dvou úderných oddílech, které se -dle možností a potřeby – podělili trenéři Jirka s Honzou: silniční grupa a biková grupa. A protože po celou dobu pobytu nám počasí celkem přálo, i letošní náš výpad na Balkánský poloostrov splnil očekávání a účastníky byl hodnocen veskrze kladně! Bravo MORAVEC!

Trasa jedné z tréninkových vyjížděk po Isterském poloostrově, které architektem byl „velký“ Honza Matyáš.

A zde ještě pár fotek ze Sankt Johann:

V tradičním termínu, v nové, atraktivní destinaci Českomoravské vrchoviny. To byly základní ukazatele dalšího, nevím už kolikátého, prázdninového oddílového cykloputování, kdy jako základna posloužil penzion „Poslední míle“ v obci Milovy.  Velení a tím pádem režie náročné operace se ujal jeden z trenérů, Radek Kalina (Petr – co by tradiční hlava tohoto podniku, se tentokrát z pracovních důvodů omluvil, nicméně na jednu vyjížďku s MORAVCI a na jeden táborák stihl zajet). A nutno říci, že Radek – co by znalec cílového regionu – se svého  úkolu zhostil na podtrženou jedničku!

Výborně mu sekundoval další z přítomných tatínků, Jirka Tesař, svoji ruku k dílu připojili i další rodiče… Sestava byla silná, atraktivní. posuďte sami: komplet rodinný tým Maivaldových, Chlubnových, Tesařových a Minxových! Nechyběla ani Jana Šteflová s Janíkem a Klárkou, Radek sebou měl syna Matěje a samozřejme, že šel  znovu aktivně do akce i Karel Všetula! Na začátku kempu nás navštívili i veteráni našeho loňského tažení na Kutnohorsku (s dobitím hradu Sion): Ivan Juránek a Peťa Němec. Zkrátka, stará láska nerezaví…

Našim stíhačům se dařilo zdolávat místní náročný terén se ctí a proto nebylo divu, že hlavní cíl, dosáhnout kóty 836 m.n.m – Devět Skal – se podařilo s jistotou splnit! U jednoho z večerních táboráků – jak už jsem výše předeslal – nechyběl ani náčelník Petr, který s sebou přivezl vzácnou návštěvu: Jiřinku Vyroubalovou z Březové nad Svitvou! A stejně jako Petr, i Jiřina jeden poctivý výlet se skupinou MORAVCŮ zvládli absolvovat! Z pobytu veskrze spokojenost, tato cykloputování na pohodu zkrátka nemají chybu! A budeme je organizovat určitě i v budoucnu, v dalších letech! Dokud bude MORAVEC MORAVCEM… Mrkněte na parádní fotky z akce,  „nacvakal“ je – díky moc, za to – Karel Všetula:

• Fotogalerie č.1
• Fotogalerie č.2
• Fotogalerie č.3