Tak zvaná „Fabiánská“ zima letos zabrala. Sice ne co do množství sněhu, ale teplotně docela jo. Projíždějíce v pátek ráno napříč regionem do rachoty, monitoroval jsem tato, na letošní „winter“ časy docela pozoruhodná teplotní data: Benešov-Pavlov -14,5 °C, Okrouhlá -16,0 °C, Boskovice -13,5 °C, Blansko -12,5 °C. Tuhé mrazy ale pravidelné sekvence zimní přípravy MORAVCE nikterak nenarušili a v páteční tělocvičně jsme mohli v této souvislosti pochvalně ocenit kvalitu zateplovacích rekonstrukčních prací, které byly na objektu před nedávnem provedeny…  

Tepelnou pohodu v hale opět umocnily Prudkové kapky a z takřka dvacítky cvičenců se už po deseti minutách tréninku pot jen lil (tedy alespoň ze mě)… Ivana koncipovala nosnou část cvičení  velmi erudovaně s nasazením zcela nových, inovativních prvků a opět ukázala, že po této stránce jsou její možnosti jako by nevyčerpatelné… Rytmické krokové variace, vsazené do cvičení, byly kvalitní přípravou na blížící se cyklistický ples a budou poslední lednovou sobotu určitě zúročeny na 100%. K „otřepání se“ z „Prudkové kapek“ nám pomohla vydatná vybiška a intenzivní rybáři s rybičkami. A po dynamické běžecko-sprinterské proložce jsme dali – letos prvně – basketbal. Čtvrthodina na závěr stačila, rozdali si to „domácí“ (kapitán Radim Kovář) s „přespolními“ (kapitán Matěj Mazánek). Jednoznačný výsledek 12:0 pro „přespolní“ hovoří za vše… Na obhajobu poražených se sluší ale objektivně podotknout, že výšková převaha, která je v tomto druhu sportu dost stěžejní, byla na straně soupeře a navíc „domácím“ vůbec nedařilo v koncovce… Fotky ze cvičení okoukněte zde:

Protože naše elitní „komando“ opakovaně už po několikátý úterek „žhaví“ v rámci zimní přípravy lyžařské běžecké stopy ve slovutném ski-areálu v Novém Městě na Moravě, a protože s řadami MORAVCŮ – elévů zacloumala tak trošku marodka, v úterní tělocvičně jsme se tak trochu ztráceli… 

Pravda, nebylo nás početně mnoho, ale za to byli přítomní cvičenci jednak šikovní a současně i nad míru pilní. Takže rozběhání, rozcvičení a první vybišku (včetně několikerých rybářů a rybiček) odmakali na plno a v pravdě příkladně! Petr pak vymyslel ro zpestření „opičí dráhu“, při které Libor změřil dětem časy, čímž byla povzbuzena jejich přirozená soutěživost. Potěšitelné bylo, že ve třech po sobě jdoucích „jízdách“ se postupně „qartet“ čtyř našich elévů vesměs postupně dosaženými časy zlepšoval, přičemž jako jediný se pod 20 vteřin dokázal po dvakrát dostat Matyášek Koudelka. Ve všech třech starteh však netrefoval v závěru stanovený cíl míčem. Tato – na první pohled jednoduchá disciplina – dělala dětem po absolvování tratě v plné rychlosti překvapivě potíže. Vyjímkou byli v poslední rundě bezchybně trefující Lucinka s Magdalénkou. Po vypocení se na opičí dráze jsme vše zakončili pohodovou finální vybiškou… Fotky, co jsme stihli, omrkněte zde: