Po roce tedy MORAVCI opět svátečně poro(c)kovali… A věru, že bylo co hodnotit a že je se za r.  2015 (nejen) z hlediska výsledků se čím pochlubit… Slavnostní odpoledne bylo letos v několika věcech jedinečným, výjimečným… Především po mnoha letech absentovali nejbližší z Vlastíkovy rodiny. Nicméně jejich nepřítomnost byla předem avizovaná a tudíž omluvená. Stejně, jako nepřítomnost „Kohoutů“ v čele s Jardou Bláhou… Za dané situace se ale přece nakonec podařilo zajistit přítomnost adekvátní hvězdy večera, kterou se stal člověk z bezprostředního okolí z doby života Vlastíka MORAVCE! A tak nejlepším MORAVCŮM z nejlepších předávala ceny opravdová, skutečná cyklistická legenda…

Tím výjimečným nebyl nikdo menší, než Rudolf Labus, excelentní silničář světového kalibru konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých let minulého století, týmový parťák našeho Vlasty MORAVCE nejen v Dukle Brno, ale i v dobovém reprezentačním výběru. A Rudla se v průběhu večera ukázal též jako výtečný společník, veličina, která toho sice moc nenamluví, ale co řekne, je vždy vtipné a do dané situace to přesně sedí! Se zatajeným dechem jsme si tedy opět rádi nechali vyprávět „římskou story“, kterou se stal Rudolf Labus nesmrtelným, a která mu vynesla originální přezdívku „Piccollo el Bandito“… Rudolf byl i členem reprezentačního týmu, který pomohl v r. 1972 Vlastimilu MORAVCOVI k historickému prvenství v tehdy velmi prestižním Závodu míru. A byl to velký „Piccollo el Bandito“, který osobně poblahopřál v rámci slavnostního výročního ro(c)kování nejlepším z nejlepších MORAVCŮ. S jemu vlasntí elegancí zvládl i autogramiádu a setrval v naší jednolité partě asi hodně nad   stanovený časový limit… Dalšími milými hosty podvečera a večera byli zástupci týmu ACT leraK Blansko, což jsou na tratích sice naši soupeři, ale mimo trať především naši výborní kamarádi… Skutečným překvápkem večera pak byla návštěva Nezvedových ze Znojma! Jejich vítaná přítomnost byla umocněna ujištěním, že jsou stále naši, a že Věrka Nezvedová po cyklistické stránce ještě zdaleka neřekla svoje poslední slovo… A komu že sál, kromě výše zmíněných nejvíce tleskal? Kdo že to je za r. 2015 laureátem výročních cen MORAVEC Teamu?

• Objev roku dívky: Eliška Dokoupilová
• Objev roku chlapci: Vít Suchánek
• Skokan roku dívky: Jana Tesařová
• Skokan roku chlapci: Tomáš Tlamka „Contador“
• Smolař roku dívky: Anna Zemánková
• Smolař roku chlapci: Dominik Prudek
• Dravec MORAVEC dívky: Barbora Tlamková
  
• Dravec MORAVEC chlapci: Matyáš Koudelka
• Cena Evy Bartolšic MORAVCOVÉ – ženy: Kateřina Gottwaldová
• Cena Evy Bartolšic MORAVCOVÉ – muži: Pavel Balák
• Cyklo OSCAR: Zdeněk Přikryl
• Borec MORAVEC dívky: Jana Tesařová
• Borec MORAVEC chlapci: Tomáš Tlamka „Contador“

Z uvedeného je zřejmé, že hvězdičkami podvečera se nakonec stali Jana Tesařová s Tomášem Tlamkou „Contadorem“, kteří kromě se kromě zisku hlavní výroční ceny Borec MORAVEC mohou těšit i z ceny „Skokan roku“. Zde je k omrknutí bohatá fotogalerie z pondělního svátečního podvečera a ani se neptejte, kdy jsme zavírali lokál…

Nejen „dlouhý noce“ jsou na Vánoce…                                     Dávno už ví malí i velcí MORAVCI,                                                         že v čase nejkrásnějších svátků v roce,                                           objeví se též na oddílové výroční ceny nominace,                             co shodli se na nich z oddílu moudří poradci…

Rádoby výše rýmovačka naznaznačuje, že poslední schůzka Rady Starších bikerů, která proběhla v pondělí 21. prosince, se (mimo jiné) shodla na nominacích na celkem  třináct výročních oddílových cen. Nebudu Vás tedy déle napínat, zde je pondělní result Petra, Lenky, Milana a Víti:  vyrocni-ceny-2015-nominace Cyklistického oddílu MORAVEC Team za r. 2015. Na slavnostním podvečeru ale vše odstartuje předávání titulů mistrů Benešova závodů horských kol za r. 2015.  Zde mrkněte, kdo že jsou Ti nejlepší: mistři Benešova 2015.

Vítězové jenotlivých nominací budou vyhlášení na oddílovém výročním ro(c)kování 28. procince 2015 od 15.00 hodin v restauraci Morava Benešov. Prosím nominované o 100% účast (hodnotné ceny je neminou) a přeji hodně štěstí, aby to vyšlo a stali se laureáty výročních cen! Hvězdou večera by mohla být Kateřina Gottwaldová, která má rekordní tři nominace + bude pasována do elitní bikové jednotky MORAVEC Rangers. Ze dvou nominací se mohou těšit: Matěj Mazánek, Matyášek Koudelka, Dominik Prudek, Tomáš Tlamka „Contador“, Víťa Suchánek, Jana Tesařová, Monika Konečná, Lucinka Koudelková, Kristýna Dokoupilová, Ivana Prudková, Víťa Prudek a Milan Šafář. No, uvidíme, jak to vše dopadne… Zde mrkněte na fotogalerii z loňského vyhlašování.

Bývalo pravidlem, že jsme do Ostravy jezdili jen jednou za rok na tamní bikovou klasiku – Ostravského Chachara. Letos je ale všechno trochu jinak… Protože s nepsaným Králem cyklistiky Severní Moravy a Slezska – Martinem Šímou, máme velmi těsné vztahy už po léta, a protože po stránce velotechniky je třeba jít stále v před, ocitli jsme se na Čujkovově ulici v prodejně MaxCursor minulý čtvrtek v podvečer, letos už po druhé… Zde jsme s Martinem nejdříve pořešili „kšefty“, abychom následně byli VIP hosty na Setkání cyklistických legend na legendární ostravské Řízkárně…

Ten sedmnáctý prosincový den jsme neudělali nic jiného, než že jsme spojili příjemné s užitečným. Na daleký sever vyrazil dost silný tým MORAVCE ve složení: Víťa a Dominik Prudkovic, kromě Michala kompletní sestava „Contadorů“ a benešovský prapor pomyslně podrželi Anička s Petrem. Na Řízkárně (cyklistická restaurace, která se nachází poblíž  tratí Ostravského Chachara) vše začínalo od 18.00 hodina a co se vlastně bude dít, na to jsme byli fakt zvědaví… Neb „Marťas“ Šíma hovořil s Petrem o průběhu akce neurčitě a dost v hádankách… Jedinou předem známou podmínkou pro nás bylo bylo, abychom dorazili v oddílových dresech… A nám bylo jasné, že se asi bude dost improvizovat…

Akce, jejíž scénář se podle očekávání detailně dotvořil až v průběhu vlastního večera za mistrné režie Martina Šímy, pořádal MaxCursor už po druhé a věřte, že stála za to! Při příchodu do restaurace jsme byli mile překvapeni hned několika skutečnostmi zároveň: cyklistickými legendami se to zde opravdu jen hemžilo (to ocenil především Víťa Prudek, který se zde potkal s nejedním kamarádem z legendárního cyklistického „mančaftu“ z minulého století – ŽD Bohumín). My jsme byli rádi, že jsme se zde po čase opět setkali s velikány (nejen) severomaravské cyklistiky, jakými beze sporu jsou: Zdeňk Mlynář, Šárka Chmurová, Tonda Rezek či Jarys Pánek… Právě s posledně jmenovaným Jardou Pánkem a jeho manželkou jsme sdíleli u VIP stolu „palpost“ a mohli na úvod programu večera s obdivem sledovat sekvenci fotodokumentů z historie zdejší regionální cyklistiky. 

Souběžně se rozběhl hlavní tahák večera – závod na cyklotrenažeru, když kategorie byly vyhlášeny – po ostravsku – svébytně: legendy, příchozí OPEN, ženy a něco jako „cyklistický potěr“. Trenažer, který byl na Řízkárně v akci, známe z loňského pražského vyhlašování CMT Tour, kdy ho úspěšně zvládala a významného vítězství (víkendový pronájem vozu Mercedes) na něm dosáhla Anička Zemánková. Ta ale kupodivu o závodění tentokrát nejevila zájem a tak tíha odpovědnosti za reprezentaci oddílu zůstala na obou „Pruďasích“. Zatím co Dominik měl pouze jediného soupeře – Martina Šímu ml. a v pěkném souboji dvou kvalitních cyklistů si s ním dokázal poradit (jako jeden z mála dosáhl Domča času pod 20 vteřin), jeho zákonný otec Víťa měl úlohu poněkud složitější. Příchozích bylo docela „hafo“ a tak se náš „head coach“, těšící se aktuálně výtečné formě, musel po kvalifikační jízdě „prostřílet“ k zaslouženému vítězství sítem play-off jízd ve sledu: čtvrtfinále-semifinále-finále. Ano, čtete dobře, nejprestižnější kategorie večera se stala kořistí MORAVCE, Víťi Prudka! A finálová jízda v pravdě  zvedla diváky ze sedadel! Náš borec z počátku takticky vedené bitvy mírně ztrácel… Pak ale přišel jeho pověstný drtivý nástup, který vyústil v úžasné vítězství o dvě setiny sekundy!!! Bravo MORAVEC!!!

Až dodatečně jsem si uvědomil, že náš oddíl je už po třinácti letech svého účinkování v cyklistické „branži“  v očích „Velkého Martina“ vnímán vlastně asi už opravdu jako legenda… Bylo léty mnoho povolaných oddílů, ale jenom málo je vyvolených… Naší devízou je, že máme v zádech Vlastíka MORAVCE, který na nás dohlíží z cyklistického nebe, a že nikomu jinému, než jemu, nejsme povinni skládat účty. Tak jako my jsme veskrze „srdcařskou“ skupinou, na stejné platformě je i Martin Šíma a jeho skupina „Maxíků“ a  s ním i ostatní spřátelené severomoravské a slezské cyklistické „kmeny“., jejichž je Martin nepsaným náčelníkem. Bylo úžasné sledovat, jak cyklisté z osobitého moravsko-slezského regionu drží po spolu, ostatní sekce malého českého  a hlavně jihomoravského cyklistického rybníčku by se od nich mohli v tomto smyslu učit! Večer však končil pro nás trochu kolizně: dík Víťově vítězné spanilé jízdě závodem na trenažeru jsme Bezručovu Ostravu opouštěli kolem půlnoci… Což bylo oproti plánu později o více jak dvě hodiny… Zde jsou z akce komentované fotky.