První zářiovou středu jsem výjimečně při tréninku Junior Teamu zaskakoval za Milana Tlamku. V 17.00 hodin se nás sjelo šest statečných (tatínci p. Bartoš a p. Tlamka Pavel se svými dcerami) což ve srovnání s podstatně mocnějším  „houfem“ elévů, který Milan Tlamka každou středu „kočíruje“, pro mě znamenalo zamáčknout slzu v oku a přiznat si, že jako trenér moc „netáhnu“…   

A je to zcela logické, protože ani žádný trenér nejsem… I z tohoto důvodu jsem si dělal starost, jak vlastně trénink povedu, aby byl trochu smysluplný a přítomným se alespoň trochu líbil? Až těsně před jeho začátkem mě napadlo spojit příjemné s užitečným. Na hornoštěpánovské safari je to z Pavlova lesem pár kilometrů. Objet tamní oboru s roztodivnou faunou je docela pěkné cross-country, na zpáteční cestě zdolat jediný ze  skalistých vrcholů Drahanské vrchoviny a trénování zakončit projížďkou po části tratě Velké ceny Benešova. Seznámivší s plánem přítomné rajdry tito souhlasili, dokonce i pan Bartoš se nechal zlákat slibem, že  na safari uvidíme i velbloudy, a jal se jet s námi a dělat svým šikovným dcerkám „garde“ . V dalších více jak dvou hodinách (zpět jsme dorazili se samou tmou), jsme nalinkovaný „letový plán“ beze zbytku splnili. V oboře jsme měli štěstí nejen na velbloudy, ale i na pštrosy, srny, jeleny-daňky, oslíky, lamy… Skalistý vrchol zdolali posléze na „první dobrou“ a já nemohl po akci nešetřit chválou nejen na sestry Bartošovy – Magdalénku s Maruškou, ale i samo-že Barču Tlamkovou, která taky  odjela výborný trénink, o obou tatíncích nemluvě… Na fotky ze středečního odpoledne mrkněte sem.