Vzpomínáte? Poprvé jsme se letos sešli při historicky první Mši Svaté za MORAVEC Team ve čtvrtek, 7. dubna, před prvním závodem Českého poháru horských kol, který hostila o víkendu 9. až 10. dubna Praha. Hned druhý den vyrazili naši elitní borci a borky do lítých bojů o pohárové body. Od onoho svátečního čtvrtku prochází MORAVEC Team sezónou od úspěchu k úspěchu a byl to znovu nápad našeho šikovného člena Dominika Vičara, aby se tyto pro oddíl taky potřebné chvíle pokory a uchovního rozjímání nestaly výjimkou, nýbrž pravidlem…

Majíc ještě v živé paměti sváteční sedmé dubnové odpoledne v pavlovské kapličce, rádi jsme s Domčovým návrhem souhlasili a termín druhé Mše za MORAVEC Team jsem určili tak trochu analogicky s tím prvním. Sešli jsme se v „předvečer“ bikerského vyrcholu sezóny, kterým bude o tomto víkendu MTB MČR v Bedřichově u Jablonce. A podobně jako v dubnu, hned následující den po pondělí, 18. července, kdy jsme Pavlovskou kapličku ne zaplnili, ale vpravdě přeplnili, odjíždí opět naši elitní borci směr Bedřichov, do bojů o národní mistrovské dresy…Zakto zazněla v úvodu Mše Svaté naše Prosba za MORAVEC Team k Bohu, kterou slyšeli i moc milí hosté, kteří s námi přišli slavnostní chvilky zažít: za všechny jmenuji místostarostku Boskovic a polsankyni JmK Mirku Vítkovou, Břeťu Usnula, našeho kamaráda z Repech a tatínka našeho aktuálně nejmladšího člena Matouška Usnula (i on byl osobně přítomen), Ing. Zdňka Kakáče, Velvyslance MORAVCE v Moravském Krasu a Marušku Zouharovou, předsedkyni našeho FAN Klubu… Čtení z Knihy velmi citlivě zvládla Ivana Prudková, a všechny přítomné si pak opět svým projevem podmanil a za srdíčko chytil, náš pan farář Pavel Koutník, který Mši Svatou celebroval… Samozřejmě se nám z kapličky ani moc nechtělo a snad i proto jsem se prakticky ve stejně sestavě sešli (nejen) na svétečním kafíčku v benešovské restauraci Morava.. No a zde jsme si slíbili, že se takto opět sejdeme před zahájením letošní cyklistické sezóny! Zde mrkněte na fotogaleri ze svtečního pondělí.

Biková „Novoměstská“ symfonie po roce opět zazněla, tentokrát v rámci MTB Mistrovství světa,  v plné síle! Její tóny měly pro Česko tentokrát dvojnásobné stříbrné znění a přímo v dění pořadatelského sladěného orchestru, dirigovaného přemýšlivým Petrem Vaňkem, bylo od minulého čtvrtku až po nedělní finálový part i deset MORAVCŮ – dobrovolníků. A stejně jako výkony českých rajdrů na náročných tratích byly „na doraz“, odbdobně provedla poctivou práci v rámci své třídenní mise i skupina dobrovolníků MORAVEC Teamu!

Den nultý – čtvrtek 30.6. 2016

Všech deset našich dobrovolníků musí ještě do práce (jeden do školy pro vysvědčení), proto vyrážíme do NMnM hvězdicovou jízdou dvěma invazními vozy až v 16.00 hodin. Tomu s číslem 1 velí Milan Tlamka a posádku tvoří Tomáš Tlamka „Contador“, Lenka Tlamková, Karel Všetula, Eva Zemánková, Petr Koudelka a Milan Šafář. Dvojce velí Karel Vinický a v osádce má Magdu Vinickou a Ivanu Prudkovou. Předsunuté stanoviště si zřizujeme v kempu ve Vysočina aréně, kde se oba vozy úspěšně setkávají před 18.00 hodinou. A protože ten den ještě nejsme vázáni pracovními povinnostmi, po nezbytných formalitách zasedáváme na hlavní tribunu a sledujeme stříbrnou jízdu české štafety! Jako by MORAVCI přivezli do arény kromě medailového lesku i sluníčko, které se po protivném předchozím dešti prodralo razantně mezi mraky zrovna tak, jako Kateřina Nash mezi svými vesměs soupeřkami na trati závodu štafet. Tradiční ubytování na internátě Bělisko stíháme rozjaření z předchozího stříbrného zisku a krátké depo v restauraci, která s „intrem“ těsně sousedí, je za dané situace zcela na místě. Občerstvovačce před ulehnutím předchází setkání Petra a Milanů ve Ski hotelu (Petr se zde sháněl po bankomatu) s Julienem Absalonem. A věřte nebo ne: Julien se na Petra po roce dobře pamatoval! Po kratší zdvořilostní konverzaci nemohlo samozřejmě s dvojnásobným olympijským vítězem chybět společné foto. Věru, dobře nám ta mise začala…

Den první – pátek 1.7.2016

V 9.00 rozděluje naši skupinu pan Půlpán (organizuje dětské závody v rámci KpŽ) na tratě dětských závodů. Ty mají tentokrát atraktivní místo startu, které je – stejně jako u všech startů v rámci MS – před hlavní tribunou. Svoje úkoly zvládáme hravě – vždyť máme s podobným léty bohaté zkušenosti při pořádání PDV… Při práci mačkáme palečky dětem z MORAVEC Teamu, které se do závodů přihlásily a staly se také svým způsobem  přímými účastníky MTB světového šampionátu. A všichni naši reprezentanti se předvedli v tom nejlepším světle! Ať už to byli sourozenecké bloky dvojčat Bartošových, kluků Lipenských, či Koudelkovic „mix“, Tomáše Tlamku „Contadora“ nevyjímaje. A byl to právě Tomáš Tlamka „Contador“, který s přehledem ovládl závod ve své kategorii starších žáků, ziskem bronzu ho pak zdatně doplnila v předchozím startu mladších dívek i Lucinka Koudelková! Bravo MORAVEC!  Zde jsou výsledky k omrknutí. Za vzorné repre oddílu díky všem a medailistům gratulovačka! Dětské závody skončily podle plánu ve 14.00 no a my byli pro ten den opět volní! Rychle řešíme dobrovolnický „gáblík“ a už pílíme na hlavní tribunu zažit – pro nás vrchol dne, měsíce, roku – start naší odchovankyně Adély Šafářové v závodě juniorek. Všichni víme, jak to všechno dopadlo, jedno je ale jisté: z bezprecedentně bojovného výkonu Adys nám (a nejen nám) běhal mráz po zádech a po zásluze za něj sklidila od tisícovek nadšených diváků takový potlesk, jako by ten svůj závod vyhrála… Adélce za předvedený výkon podržený nevýdanou bojovností patří naše hluboká poklona a velký dík! S dovětkem, že příště jí to určo vyjde! Jak ostře kontrastovala příkladná bojovnost Adély s traťovým projevem Richarda Holce, kterého v následném startu juniorů potkaly podobné potíže, mohl každý srovnat a posoudit. Dost dobře na tomto srovnání bylo vidět, kdo a jak má v úctě nejkrásnější,  národní dres… Když desítka dobrovolníků MORAVCE vydýchala smůlu Adély Šafářové, padla otázka: co s načatým večerem? Koncerty AC-DC revirval a Dana Bártu, které se ve Ski aréně večer konaly, nám na tuto otázku daly odpověď…

Den druhý – sobota 2.7.2016

Podle programu jsou na řadě starty mužů U23 (11.00) a žen (15.00) a náš úkol je ohlídat hlavní tribunu, která již čeká na uváděné starty docela mocný divácký nápor. Petr rozděluje naši skupinu podél centrálního diváckého ochzu na čtyři skupiny s vědomým, že je třeba hlavně ukáznit diváky, kteří se budou snažit do tohoto rostoru dostat i se svými bycikly. Z počátku nejde divákům naše striktnost příliš „pod nos“… Tím víc, když úschovna kol je brzy zaplněna… Postupně se nám ale daří taktním, nicméně nekompromisním přístupem diváckou masu „vycvičit“ a i tento nelehký úkol zvládnout na „jedničku“! Vzorem důrazu byl Karel Všetula, který si, byť postavou ne zrovna hromotluk, dokázal svojí razancí a stručnou, ale jasnou výmluvností, zjednat ořádek raz-dva! Věru, nebyla to jednoduchá práce, kterou bylo třeba zvládnout… Sluníčko, které jsme do Ski areálu ve čtvrtek přivezli, svítilo zodpovědně i v sobotu a věřte, v prostoru hlavní tribuny nebylo stinného místa… A po práci zde byla opět otázka: co s načatým večerem č.2? Protože nás vyhledal Petrův kamarád z loňska a šéf záchranářské skupiny MUDr. Tomáš Skřička, většina z nás s ním strávila bezva „večír“, okořeněný zajímavými příhodami z jeho lékařské praxe v restauraci u internátu a později i přímo na dívčím pokoji MORAVKYŇ v internátu, kam jsme charismatického doktora pozvali.

Den třetí – neděle 3.7.2016

Skutečný vrchol.  Počasí optimální, nálada elektizující, fanoušci skvělí… Opět střežíme hlavní tribunu a na svých stanovištích jsme radši ještě o něco dřívě… Naše trpělivá, důrazná činnost z předešlého dne, se vyplácí: Z hlediska snahy dostat se byciklem tam, kde je to zakázáno, jsou fanoušci oproti sobotě již mnohem disciplinovanější! Nejdřívě při práci po očku sledujeme výkon našich dívek U23 jany Czecinkarové a Báry Průdkové, ale to už každý odpočítává minuty do startu mžů ELITE. Jak dopadne souboj tří Titánů Absalon-Kulhavý-Schurter? Promluví do jejich zápasu i Ondra Cink? Nebo ještě někdo další? Úderem 15.00 hodiny se nám začalo postupně dostávat na položené otázky odpovědí. O krásné medailové zakončení historicky prvního bikového MS v Česku se postaral ziskem stříbra Jarda Kulhavý! Konec dobrý – všechno dobré! A medailového ocenění se nakonec dostalo i naší skupině. Nejdříve všm dobrovolníkům osobně poděkoval ředitel MS Petr Vaněk. Člověka, kterého znám už léta, jsem ale tak zářícího spokojeností ještě neviděl… Jeho slova díků a uznání nás samozřejmě těšila, stejně tak jako skutečnost, že nám předal pamětní medaile. Ty pamětní medaile, které dostali i všichni závodníci… No a když osobně Petrovi Koudelkovi vysekla pochvalu za výkon skupiny MORAVEC Teamu i pravá ruka Petra Vaňka, Lukáš Vlach, to už jsme s pýchou, která nás po jejich slovech uznání (po právu) obemknula, nevěděli co dělat… Bravo MORAVEC! Byli jsme při tom a líbili jsme se! Zde je o skončeném MS vše podstatné… Taky jsme fotili: mrkněta na první fotogalerii, i na druhou fotogalerii.

Cyklistika je, jako každý jiný obdobný dynamický sport, svým způsobem riziková a o zranění při ní není – bohužel – nouze. Na závodech, kterých se pravidelně a často zúčastňujeme, je samozřejmě zdravotní zabezpečení zajištěno.  S nastávající dobou prázdnin však zpravidla přibývá hodně mimo závodních cyklistických aktivit v podobě vyjížděk nejrůznějšího typu různě náročným terénem, kdy samozřejmě může dojít k pádům a případným zraněním… Jak se v takovém případě zachovat? Jak poskytnout základní první pomoc? To od minulého pátku drtivá většina členů MORAVEC Teamu už dobře ví…

V rámci pravidelné prohlídky tratí před Velkou cenou Žďárné, sedmým závodem MTB Poháru Drahanské vrchoviny, se uskutečnilo  historicky první oddílové školení první pomoci. Fundovaným lektorem nám byl MUDr. Petr Zemánek, který (nejen) tuto důležitou problematiku vyučuje na olomoucké univerzitě. A protože Petr je zastáncem spíše praxe než teorie, přivezl s sebou resuscitační trenažér v podobě známé „Anduly“ na které nám názorně předvedl, jak správně provádět srdeční masáž hrudníku a dýchýní z plic do plic. No a byl by Petr špatným pedagogem, kdyby následně nechtěl po svých žácích, to jest po nás, abychom si vše vyzkoušeli, tak jak nám ukázal, zcela samostatně. Takže po minulém pátku už například víme: z které strany se sklonit ke zraněnému a na jaké místo při masáži hrudi vložit dlaň, kolikrát za minutu minimálně zmáčknout hrudník a do jaké hloubky, co udělat před umělým dýcháním z plic do plic či jaké jsou počty zmáčknutí hrudníku a vdechů z plic do plic při kombinované resuscitaci… Z školení doktora Zemánka jsem měl (a asi nejen já) veskrze dobrý pocit, a i když nejsem v těchle věcech kdo ví jaký hrdina, po pátku bych v případě nutnosti při řešení vystálého problému tohoto typu přistoupil, s mnohem větším sebevědomým! Díky Petře, započali jsme novou tradici i v tomto oboru a věřím, že se určitě budeme potkávat pravidelně! Zde je fotogalerie ze žďářenského školení 1. pomoci.