I když je doba poutí a jarmarků v této roční době tak trochu v útlumu, zažila desítka MORAVCŮ při pátečním cvičení s Vojtou Grünem „kolotoč“, jak se patří… Máme-li dodržet navozenou „drobnou paralelu“, tak to byl „řetízkáč hned o deseti sedačkách“ a když jsme se na něm svezli třikrát, věru že se nám hlava docela točila..!

Co že se to tedy v minulý pátek v benešovské tělocvičně, vlastně dělo? Dávkovaly se další „Vojtovy“ kapky a to by nebyl Vojta, aby nám nechutnaly zase trochu jinak, než ty minulé… Svědčí to hlavně o vysoké kreativitě našeho pátečního trenéra a i o jeho pravděpodobně nevyšerpatelné zásobě cvičebních prvků a postupů… Pojďme  ale vše zrekapitulovat  po pořádku:

Prvotní rozběhání bylo sice klasické, ale navázala na ně  pro nás novinka: kroková abeceda atleta – běžce, kdy jsme jednotlivá „písmenka“ řešili dle pokynů cvičitele velice poctivě a svědomitě přes celou tělocvičnu na dél! A pak to přišlo: „desetisedačkový“ kolotoč, který jsme šli – alespoň většina z nás – celkem 3x..!  Z minulosti tuto věc samozřejmě známe, ale dosavadní maximální počet „sedaček“ (tj. cvičebních úkonů) byl v počtu pět a „šli“ jsme ho maximálně dvakrát… Z tohoto pohledu není Vojta věru  žádný troškař..

Každý z deseti cvičebních prvků na „kolotoči“ nám pečlivě předvedl a pak už jsme jen slyšeli v tělocvičně usilovné ticho , které charakterizovalo snahu cvičících… Každý stanovený prvek cvičenec „dával“ po dobu 60 vteřin, přičemž čas na „pootočení“ trénujících na další cvičební stanovičtě byl cca 15 vteřin… Po dokončení celého jednoho kola povolil Vojta „luxusní“ přestávku v délce  dvou minut…

Přiznám se Vám bez mučení, že jsem to byl právě já, kdo po dvou „rundách“ zbaběle  „hodil ručník do ringu“… Ale nelenil jsem, a když jsem se po Vojtově kolotoči dostal s tepovkou  ze smrtelné  hodnoty 302 na „žitelných“ 180, udělal jsem i pár fotografií... Čtvrthodinová vybiška byla po „kolotoči“ skutečným regeneračním balzámem, stejně jako poctivý finální strečink… A při nástupu jsme si jako „jeden muž“ slíbili, že hutné, a čím dál víc oblíbené  „Vojtovy kapky“ budou i v čase těsně před Štědrým dnem,  příští pátek, 22. prosince!

…proběhlo pravidelné středeční cvičení a že se blíží nejkrásnější svátky v roce, bylo na mladých cvičencích  hodně znát… Přirozená vitalita a temperament zdravých dětí  bývají očekáváním událostí na které se těší,  zpravidla ještě umocněny  a nejinak tomu bylo i se skupinou trénujících „mladých pušek“ MORAVEC Teamu minulou středu na svátek Svaté Lucie. Vždy se ale lépe trenérům pracuje, když je přístup  svěřenců veskrze aktivní,  i když třeba někdy „přes míru“, než když je trenér nucen „nutit k životu mrtvoly“…

O trénujících posledně jmenovaného typu ale nebylo ve středu vůbec řeči, u cvičících MORAVCŮ jednoznačně převládala výbušnost, nadprůměrná pohyblivost a zdravá chuť cvičení odpovědně „odmakat“ a hlavně si ho užít!  První polovina tréninkové „řehole“  probíhala v zažitých kolejích, kdy posloupnost jednotlivých prvků při rozběhání a hlavně při rozcvičce, se  snažil Petr variabilně obměnit tak, aby zimní příprava s postupem času nebyla spojována se slovem „šablonovitost“.

Relaxační hry „Rybáři a rybičky“ s „třídřepovou“ vybiškou jsou vždy vítaným zpestřením a jejich dynamická povaha dobře děti naladila do nosné fáze tréninku – štafetovému závodu. Po starších chlapcích a starších dívkách byly tentokrát kapitáni stanoveni z mladších děvčat a to v počtu čtyř dívek. Ano, ve středu se letos poprvé „šly“ čtyři štafety a tímto Petr sledoval jediné: Menší počet členů v družstvu (bylo jich – jako v legendárním Poláčkově románu – pět) znamenal jejich vyšší vytížení a logicky méně „plonkovního času v nečinnosti“. Kapitánkami byly Lucinka Gottwaldová, Maruška Bartošovic, Jaňula Lipenská a Zituška Žerníčková, přičemž právě „mančaft“ prvně jmenované, vyhrál po mnohačetných variabilních startech ten poslední, při kterém  vítěz „bral (pomyslně) vše“…

A kdo si myslel, že v poslední čtvrthodince přijdou na řadu tradiční „oddechovky“, zmýlil se… Rozdělení dětí (a i dospělých) do čtyř družstev bylo využito k dvěma florbalovým „mačům“, při kterých v tom prvním zdolal tým Lucinky Gottwaldové družstvo Marušky Baartošovíc 2:0 a následný souboj Teamu Jany Marušky Lipenské s teamem Zitušky Žerníčkové skončilo překvapivě smírně 1:1, přičemž horkým favoritem bylo určitě družstvo Jany Marušky s takovými chlapeckými oporami jako jsou Víťa Lipenský  či Matyáš Koudelka. Kluci si ale při zakončování akcí  „vylámali zuby“ na skvělém gólmanovi Jardovi Doskočilovi.

 Finále tréninku bylo opět slavnostní: hned dvě Lucinky slavily svátek ve jménu své Svaté patronky a tak nechyběly nejen sladkosti od oslavenkyň, ale obě dostaly od nás – na oplátku – poctivého hobla! Hromový bojový pokřik MORAVEC Teamu úplně na závěr nemohl chybět, ale chybělo Petrovo poděkování za pilnou práci, na což byl cvičitel obratem pozornými dětmi upozorněn… Z vydatného, vydařeného středečního cvičení je zde fotogalerie…