…byl i ten poslední z minulého pátku, s Vojtou Grünem. List papíru formátu A5 jsem zaplnil inspirativními poznámkami, které v praktické podobě samozřejmě posunu našim „mladým puškám“ při následném středečním cvičení. Když je při jakékoli činnosti kreativita, zodpovědný přístup, disciplinvanost  a chuť odvést zadané úkoly co nejlépe, pak Vás to nemůže nebavit. A řesně v tomto duchu jsme si užili i poslední „Vojtovy kapky“….

I když opět – jak / jinak – Vojtova páteční timktura dost bolela (tedy alespoň mě jo), užili jsme si ji, jayk už jsem výše naznačil,  s nebývalou chutí a plnými doušky i z toho důvodu, že dvouhodinovka tvrdé řehole byla protknuta porozuměním a sehraností Teamu z čehož samozřejmě pramenila i výborná nálada. Tento fakt je  důležitý a svědčí o  skutečnosti, že stávající mančaft se jeví s blížícím se startem sezóny jako jednolitý a stmelený, držící se svšdomitě a věrně oddílového „Destatera“. Inovativní a novátorské byla v průběhu cvičení prakticky každá jeho část: od netradičního rozběhání, přes rozcvičku, skotačení na vratkých sférách, nácvik startovních reakcí, až po finální netradiční kolektivní hru. V ní vynikla (pochvalu si ale zaslouží opět beze zbytku všichni páteční trénující) co by koncová hráčka hatrickem se prezentující – Klára Odehnalová. A byla to právě ona, která krátce po 20.00 hodině rozhodla llítý a vyrovnaný zápas, který nás – jak bezva pobavil, tak i notně „vyšťavil“… „A vo, vo, vo, vo tom to je…“ Mrkněte na fotky… A když jsme u těch fotek: mrkněte ještě jednou na dvojku fotogalerii ze Stříbrnic, přibyly tam supr fotky Míši Hanouskové.