Už po třetí v řadě v historii oddílu byla finální část zimní přípravy zakončena jarním soustředěním v jižnějších zeměpisných šířkách, kdy naši rajdři za přece jen příznivějších klimatických podmínek zdolávali na silničních speciálech tolik potřebné, první jarní kilometry. Po italském Garganu (předloni) a chorvatské Podstraně (loni) padla letos volba našho specialisty pro zahraničí, Jirky Zavřela, opět na chorvatskou destinaci, když MORAVEC Team tentorktát pohostilo přímořské letovisko Pula.
A byla to volba veskrze šťastná! Zázemí bylo pro nás v optimální podobě, kvalitní a hlavně bezpečné byly i místní silnice a ostatní terény s možností navolení vhodného výškového profilu trasy. A když k tomu připočteme skutečnost, že i počasí nám šlo v průběhu celého pobytu v podstatě „na ruku“, je možno výsadek s volacím znakem DROGAR, který ve své většinové podobě bezpečně „dosednul“ na parkovišti u restaurace Morava Benešov minulou neděli podle plánu asi 15 minut před 17. hodinou, hodnotit výhradně pozitivně!
Z prvních informací trenérů a podpůrného Teamu můžeme vysledovat též spokojenost s disciplinou a odpovědným přístupem k plnění povinností borců a borek MORAVCE. Jediným rušivým elementem byla, jako obvykle, komunikační technika, která dokáže narušovat harmonii přípravy opravdu značně. Pro příště uděláme samozřejmě ale i vtéto věci radikální opatření.
Tvrdá příprava, jejíž parametry a data zde samozřejmě uvádět nebudu (neb „nepřítel naslouchá“), byla velice citlivě vyvážena i tolik potřebnými chvilkami relaxace. Takže děti už znají například odpověď na otázku, který že to věhlasný národ přímořské městečko Pulu v dávné historii posunul hodně vpřed, co že je to vlastně „Coloseum“, kolik chorvatských soudruhů se vejde do chorvatské rybářské „džunky“, nebo čím se vlastně živí a co mají nejradši želvy a želvičky?
Architektovi letošního jarního soustředění, „Žoržovi“ Zavřelovic jsem už poklonu „vysekl“, samozřejmě, že ještě o „chlup“ hlubší sklonění patří jeho manželce Ilonce Zavřelové, která se skvěle zhostila úkolu nakrmit denno – denně více jak dva tucty hladových krků! Bravo Ilono! A ještě jednou velký dík! Ten patří samozřejmě i trenérům, kteří, vysoce odborně dávkovali každodenně potřebné objemy a taky pečlivě bděli nad bezpečností svých svěřenců. No a nemůžu s díkem opomenout řidiče čtyř invazních vozidel. Sedm stovek kilometrů není zrovna krátká distanc a náklad byl vskutku drahocenný… Děkovačka ale i všem ostatním, kteří v rámci veledůležité přípravné mise – přiložily ruce k povedenému dílu!
Jako bych viděl hladové oči našich konkurentů, a soupeřů, jak stále marně v tomto článku hledají, jak že to tam, v té Pule, Ti MORAVCI trénovali… OK, dobrá… Prozradím Vám to: trénovali jsme tam přesně tak a přesně toliko, abychom i letos Vám všem byli víc než zdatnými soupeři! A buďte si jisti, že Vám v závodech nedarujeme ani milimetr tratě zadarmo..! Po Garganu 2016 i Podstraně 2017 se to úspěchy MORAVEC Teamu v cyklistické sezóně vždy jen hemžilo… Tak proč by to po letošní Pule mělo být jinak? Pevný fundament pro vydařenou sezónu je tedy položen já myslím, že jako v minulých letech ji můžeme vyhlížet s oním, pro nás příslovečným, opatrným optimismem! Mrkněte na souhrnou fotogalerii z celého pobytu (díky Franto):
…a připomeňte si předešlé, minulý týden postupně vkládané fotogalerie:
