Jak ten rok rychle uběhl… Zdá se nám to jako včera, když jsme s našimi kamarády, klienty stacionáře Betany Boskovice, poseděli, pokecali a potancovali v době Adventní v loňském roce… Dík předsedkyni našeho FAN klubu, Marušce Zouharové, nás pozvánky na jejich Vánoční večírek opět neminuly, takže jsme si po roce užívali osvědčeného scénáře svátečního večera v útulném boskovickém Skleníku a hlavně v neskutečně srdečné atmosféře, kterou upřímní klienti stacionáře dokážou vždy vytvořit…

„Qartet“ MORAVCŮ v sestavě Ivana, Lenka, Eva a Petr mohl hned v úvodu obdivovat působivou módní přehlídku, se kterou „betanským“ samozřejmě vydatně vypomohli jejich pečovatelé a pečovatelky a při které v nádherné červené róbě zářila naše Maruška!  Po slavnostních projevech přítomných celebrit začala hrát hudba ve stylu „hm-tata, hm-tata“, což nás samozřejmě nechalo chladnými a tak jsme vzali útokem hodnotnou tombolu, která byla opět pro hosty vzorně připravena. Protože výtěžek akce je určen výhradně pro stacionář, nešetřili jsme ani na tombole ani při nákupu krásných výrobků klientů stacionáře, které bylo možno za velmi výhodné ceny v průběhu večera zakoupit. S tím „hm-tata, hm-tata“, které se stále z pódia ozývalo, došla Petrovi záhy trpělivost a po jeho domluvě kapelníkovi se večer rozjel v pořádném pop-rockovém rytmu na plné obrátky. Že se Petr pak stal obětí své vlastní aktivity, je věc druhá… Maruška, netěšená na taneční kousky, mu nedala vydechnout a vzhledem ke skutečnosti, že v málo odvětraném sále bylo docela teplíčko, nezůstala po chvilce na Petrovi nit suchá… Ale protože MORAVEC z boje nikdy neutíká, a in(g)farktu je vedoucí našeho oddílu pravděpodobně ještě dost vzdálen, vše se podařilo zvládnout ku spokojenosti – hlavně Marušky.

Dalším příjemným zpestřením večera bylo společné vytvoření textu písničky, kterou hudbou pak opatřil veskrze originální konferenciér – vychovatel Michal, a kterou si posléze celý sál s chutí několikrát zazpíval. Ve spontánně vytvořeném  textu písně zanechali MORAVCI – samozřejmě, jak jinak – opět svoji osobitou stopu! Pak už jsme mohli v klídku počítat výherní „výtěžek“ z tomboly (docela se zadařilo – Ivana např. vyhrála tričko, které se hodilo obratem: půjčila je ve finále Petrovi  na převlečení jeho zcela propocené košile), abychom v samotném závěru byli opět maximálně aktivní při tanečních číslech (Mašinka, Šenkýřka, Pivovar Jarošov…). Dokonce se nám podařilo na kapele vyloudit čtyři přídavky (končilo se „Jasnou zprávou“ od Olympiků)… Na letošní „skleníkovou“ jízdu s klienty Betany a jejich přáteli budeme ještě hodně dlouho vzpomínat… A samozřejmě v dobrém..