…jsme natočili v rámci tradiční Silvestrovské výjížďky ve čtvrtečním mrazivém odpoledni posledního dne patnáctého roku třetího tisíciletí… Sedm statečných se muselo „porvat“ s mrazivým počasím, které ale zpříjemňoval sluneční svit, byť „zoncna“ tentokrát opravdu moc „nerumplovala“… 

Nic moc extra jsme – co se trasy týče – nevymýšleli. Aniž bychom se nějak zvlášť zapotili, zdolali jsme v pohodě nevyšší bod Drahanské vrchoviny, kterým kóta Skalky 735 m beze sporu je a po pár minutkách jsme hravě zdolali i „dvojče“ Skalek – druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny – kótu Skály, která  je oproti Skalkám od Severního moře jen o pouhý metr níže. Zde byl živo, turistů přehršle a u partyzánské chaty plápolal mohuný oheň. Až později jsme se dozvěděli, že zde protivanovští stráví (už prý po několikáté) silvestrovskou noc. My ale sjeli bystře pod Skály a dvakrát pravá „vostrá“ nás zavedla až do obce Suchý, kde čajíček v penzionu u Petra přišel velmi vhod. Protože mrazivý vítr v průběhu odpoledne byl neodbytný, vnořili jsme se opět do závětří lesa a „spodní kamennou“ jsme kolem 15.00 záporně akcelerovali u naší mateřské restaurace. I zde teplý nápoj „bodnul“… Slíbili jsme si na Nový rok repete, zkusíme -mráz, nemráz- opět dosáhnout penzionu Lada v Repechách. A aby jsme se pátek  „nevotměli“, vyrazíme pro „zichr“ o půl hodinky dříve, takže pozor, sraz statečných stíhačů je už ve 13.00 hodin! Na deset Petrových „zamražených fotek“ mrkněte zde…