Další, už ani navíme kolikátý, docela hutný trénink zažila bezmála dvacítka MORAVCŮ poslední únorové úterý. Právě v den, kdy se barometr v regionu opět posunul k ryze zimním hodnotám, jsme si uvědomili, že to s poklidným nasednutím do sedel našich byciklů vzledem k aktuálnímu vývoji počasí ještě  asi po nějakou dobu nebude tak „horké“… Útulná, byť už letitá benešovská sportovní hala je nás ale připravena hostit v rámci zimní přípravy tak dlouho, jak to jen budeme potřebovat…

Opět velmi zdatná síla cvičenců odmakala „Koudelkovy“ kapky velmi zodpovědně, takže cvičitel zcela po právu nešetšil na adresu svědomitých cvičících průběžnou soustavnou chválou. Po rozběhání následovala tradiční „sokolská“ rozcvička, ve které ale opět chyběl klasický sokolský cvičební prvek z přelomu devatenáctého a dvacátého století… Velmi náročný cvik, jehož autroská práva patří samotnému panu Josefu Tyršovi, si Pert nechává na samotná závěrečná cvičení v rámci zimní přípravy podle okřídleného úsloví: to nejlepší na konec… Po vybišce odmakala tři družstva příkladně a s plným nasazením dynamické štafety, aby v samotném závěru byla šestka služebně skoro „nejstaších“ cvičících posazena na třísedačkový dvoukolový kolotoč. A úplnou novinkou v samotném závěru byl originální trénink steheního svalstva, ke kterému Petra „navedl“ trenér Milan. Možná, že by se někomu mohlo zdát, že jsme trénovali úplně něco jiného, než stehenní svalstvo… Nevěřte ale tomu, zdání tentokrát opravdu klamalo… Protože foťáku se ujal excelentní fotoreportér Libor Tesař, a protože jsem se už bál, aby naše „rajče“ nezačalo rezivět, zde je tentokrát komentovaná fotogalerie.