Druhá motorizovaná (Zavřelova rodinná) divize MORAVEC Teamu plní doposud přesně podle plánu svoji invazní misi v tichomoří! Od jejího velitele, „Žorže“ st. přišla v minulých dnech prostřednictvím šifrovacího stroje „MANIGMA“ druhá šifrovaná depeše s vezkze pozitivními informacemi. Předmostí pro další cyklovýboje MORAVEC Teamu je na australské pevnině (město Somers ve státě Victoria) pevně zbudováno! Bravo Zavřelovic divize, bravo MORAVEC! Po návratu z riskantní mise na Vás bude čekat vyznamenání před nastoupenou jednotkou a oddílovou bojovou zástavou! Zde je Jirkovo, již rozklíčované hlášení ve „full version“:
Ahoj Petře a všichni Moravci. Malajsii dáváme sbohem 19. října v podvečer. Přelet do Kuala Lumpur hladce za hodinu. Přestup hladký s doplněním tekutin. Let do Melbourne s nízkonákladovou AirAsia. Pití i jídlo se platí. My objednali do předu. kuřecí pro matku je ostré jak úředníci na magistrátu. Otcovo curry už vyžaduje hasící přístroj. 8 hodin letu v kategorii economy (prasečák) dalo zabrat naším končetinám. Je zde místa tak akorát pro asijské pasažéry. Ráno v 9 dosedáme v Melbourne. Vízová kontrola je na věčnost. Hodinku a půl po dosažení Austrálie konečně vycházíme z letiště. Zde nás čeká teta Jacqueline. Sedáme do vozu a míříme do našeho 12 tého domova. Města Somers, stát Victoria. Bydliště asi 200 metrů od pláže. Nádherný dům, 6 ložnic, překrásná tropická zahrada a pejsek Ruby a slepice a kuřátka. Taky se seznamujeme s manželem tety, strejdou Kevinem. Doufám, že ho příští rok uvidíme na některém závodě Vrchoviny. Strejda pracuje na ropné plošině asi 40 kilometrů od pobřeží. Nyní se zotavuje z operace kolena.
Teta Jacku nám dopředu objednává několik kol a platí zálohu. Na výběr máme že 6ti kusů kol od 24″ až po 26″. Překvapením pro nás je možnost zakoupení cyklokrosového kola velikosti 24. Volíme 26 pro Adélu a 24 pro Jiříka. Děti si na kola rychle zvykají. Seznamujeme se s Tinou a Peterem místními trenéry mládeže, aktivními cyklisty a Peter (dětmi zvaný Australský Milan) je i zakladatelem nedělních jízd v Somers beach. Absolovujeme několik tréninkových jednotek a jako bonus nás vzali do města Portse, kde budeme bojovat v aquatlonu a to 9. prosince. Nádherný výšlap až k pevnosti Point Nepan. K pevnosti ovšem pěšky nebo díeslovým autobusem. Značku zákaz vjezdu na kolech si z autoškoly nepamatuji. Dělal jsem ji v roce 1987. Přistiženi řidičem autobusu se musíme vrátit zpět. Trochu nám to připomíná slova písňe orchestru TapTap: “ Jsem řiditel tohohle autobusu a ty mi se svým kolem neruš moje kruhy.“
Při jedné z tréninkových jednotek jsme však dosáhli myslím si pozoruhodnou metu. Dosáhli jsme kolmo na nejjižnější místo pevninské Austrálie Tidal River. Nevím zda byl Náš dres někdy jižněji. Slovy nejmenovaného generalismuse J.V.S. známého též jako Josifa Džugašviliho: Není kam ustupovat za námi je Moskva, v našem případě nebylo kam ustupovat, protože za námi už je jen Jižní Pól. Tak tedy obsazujeme pozice a rozbíjíme základní tábor. Co se stalo se psy a náčelníkem zůstává zastřeno velkým tajemstvím a hromádkou slupek od česneku.
Návštěva u sestry, grilování zde zvané barbecue, cyklo tréninky spojené s nákupem potravin a nápojů, výlety po pláži a koupání nás provázejí až do našeho odjezdu na Roadtrip po Austrálii. Na něj vyrážíme 1.listopadu v brzkých ranních hodinách, směrem Sydney až do Old Bar. Ale o tom příště….
P.S. Komandir direktor tovarišč Pjotr. мы никогда не уйдем!
Všechny zdravíme. Ilóuna, Jerry jr., Adel And Jerry sn. – aka Žórž