Páteční cvičení, druhé adventní, bylo opět ve znamení Prudkové kapek. Cvičenci se sešli ve stabilním počtu, který je trvale (hlavně v pátek) ovlivněn nepřítomností členů dočasné cyklokrosové roty, kteří jsou a ještě nějaký čas budou, vázáni oddílovými povinnostmi na závodech českého národního cyklokrosového poháru.

Ivča Prudková se do nás pustila – jako vždy – s intenzitou jí vlastní. Po rozběhání přišly na řadu klasické Prudkové kapky – dynamické protahovací cvičení, když po jednom každém cviku, který zacvičíte poprvé, si řeknete: „brnkačka“… Ale když tento cvik „drtíte“ po osmé, máte často slzičky v očích… A celou soustavou takových cviků nás Ivana vždy „trápí“ více jak hodinu… Takže po skončení její produkce má vždy benešovská tělocvična povahu onoho pověstného „slzavého“ údolí… Na první pohled – špatně… Ale jen na první pohled… Ve skutečnosti má Ivana z často bolestných grimas cvičenců ve své podstatě radost, protože je to důkaz poctivého přístupu každého cvičence k Ivanou předepsané tréninkové proceduře. A vo, vo, vo tom to, to je… Myslím, že právě tady je skryto tajemství trvalých úspěchů MORAVCE… V průběhu tréninku se s námi telefonicky spojil Vítek Bartolšic – manžel „malé“ Evy MORAVCOVÉ a Petr neopomněl zorganizovat a do Brna Bartolšicům po telefonních vlnách poslat hromové zdarec – MORAVEC! Fotogalerie z pátečního cvička s příslušným komentářem je zde: