Ne, že by se MORAVEC Team chtěl v nejbližší budoucnosti věnovat živočišné zemědělské výrobě… Nebojte se, to určitě ne, i když jsem přesvědčen, že i v tomto oboru bychom brzy dosáhli TOP výsledků… Ujišťuji Vás, že všechny aktivity tohoto druhu v rámci oddílu budou i nadále spíše okrajové a to, že jsme se po roce ocitli mezi „Kohouty“ neznamenalo nic jiného, než, že jsme v souladu s loňskou bilaterální ústní úmluvou Petra s Jardou  ve znění:  „MORAVEC s „Kohouty“ na věčné časy a nikdy jinak“, opět zúčastnili zahájení cyklistické sezóny cyklooddílu v Brně – Kohoutovicích, které zde už po léta nese ve svém názvu jméno i našeho Vlastimila MORAVCE…

Naše mise byla letos tak trochu komplikovaná ve dvou věcech: předně se druhý dubnový víkend, na kterou Kohoutovičtí „Hotspurs“ akci do roka a do dne naplánovali, kryl s úvodním závodem ČP MTB v Praze. Navíc ani deštivé počasí tentokrát nehrálo cyklistům moc do karet… Přesto čtyři stateční z řad MORAVCE vyrazili deštivým sobotním ránem v rychlém voze Libora Bartoše, který naši přepravu tam i zpět nezištně a obětavě zajistil, směr Brno – Kohoutovice.  V čase T:0:00 jsme byli uvedeni do klubovny sportovců místního Tatranu, kde bylo věru útulno! Pohoštěním se prohýbaly stoly a ani na pitný režim hostitelé vůbec neopoměli…

Vítali jsme se samozřejmě s už více-méně známi tvářemi: místními kamarády Vlasty MORAVCE, dorazila komplet rodina MORAVCOVA i s naší malou Zituškou, která nám on-line předvedla, že s odrážedlem si už dost dobře rozumí a zdá se, že letošní „Vrchovina“ se na ni již  může reálně těšit! Pozdravili jsme se též s bývalým šéfem Dulkly Brno, panem Dohnalem a s fůrou dalších známých a kamarádů našeho Vlastíka, kteří spolu s námi přišli nejen v jeho jménu odstartovat cyklosezónu 2016, ale taky na něj hlavně zavzpomínat…

Přesun ze hřiště Tatranu k pomníčku v Kohoutovicích je vždy v pohodě, neb ten úsek o délce cca 1km vede výhradně z kopce… Zde jsme vyzdobili pietní místo kytičkami, které obdrželi holky MORAVCOVIC od pozorných „Kohoutů“ a po společné fotografii jsme se měli za přetrvávajícího poprchávání přesunout zpět do klubovny na hřišti TJ Tatran s tím, že setkání bude kvůli dešti tentokrát o tradiční vyjížďku na „prigl“ zkráceno. Pravověrní cyklisté z MORAVCE, protidešťově dobře vyzbrojení, ale výjezd iniciovali a velitel Blagin pověřil operačního důstojníka Mirina, aby „qartet“ MORAVCE zavedl alespoň po malebném okolí Kohoutovic… Takže: už víme, kam chodil Vlastík, když v „Kohótkách“ žil, na pivo, kde s Evou MORAVCOVOU bydleli a kde se narodila Evička, jaké jsou další zajímavosti této brněnské místní části, co že to znamená termín „trychtýř“…

A že den neměl příběh, jak se obával řidič našeho invazního vozidla Libor Bartoš? Málo kdy se na akcích MORAVCE nepřihodí něco pozoruhodného… A stalo se i tentokrát, díky Petrovi, který se při vyjížďce zbylým čtyřem akčním cyklistům – ztratil..! Když jezdci dorazili k legendárnímu hotelu Myslivna, byl Petr překvapen designem této stavby, kterou, přes svoje letité dřívější působení v Brně, viděl poprvé v životě. Rozhodl se udělat fotku. A stalo se podle Cimrmanovské legendární věty: „Kdo chvíli močil, již močí opodál…“ V našem případě je ale na místě větu upravit: „Kdo chvíli fotil, již fotí opodál…“ Zkrátka půlminutka zdržení a čtyři naši rychlí dravci MORAVCI Petrovi v místním členitém, lesnatém terénu zmizeli. Starý cyklistický kozák  a veterán „západního okruhu“ za studené války, ale zachoval klid. Sjel zpět na Libušinu třídu do Kohoutovic a kolem Vlastova pomníčku si dal zodpovědně kopec na horu, na hřiště Tatranu, kde se se zbylou částí pelotonku, po předchozí, vzájemnou polohu upřesňující radiokomunikaci, v pohodě opět setkal.  Letošní „vstreču“ s „Kohouty“ jsme zakončili posezením a kamarádským pokecem ve velitelské místnosti zdejší klubovny… A nadšeně jsme vstřebávali supr medailově lesklé zprávy, které paralaleně přicházeli z Prahy, ze závodů ČP MTB Eliminators… Fotogalerie je logicky ochuzená o časový úsek Petrova zbloudění…