Elitní snajpr MORAVEC Teamu má ze sebou věru úspěšný závodní víkend. Po té, co si pohrál se soupeři na trati 25 km při MTB maratonu Valchovský Drtič, ovládl i závod juniorů ve Lhotce u Litomyšle, který se jel druhou květnovou neděli jako MTB přebor kraje Vysočina.

Závod měl vysokou úroveň, jak podotkl trenér našich elitních borců Víťa Prudek, skoro jako „race“  v rámci „Vrchoviny“. Trať byla ve Lhotce srovnatelná s Benešovem s tím rozdílem, že výjezdy a stoupání byly delší, náročnější… To, že Domča zvládl ve dvou dnech dvě těžké bikerské klády svědčí o jeho výborné trénovanosti a formě před dalšími důležitými závody, především před třetím bikovým „pohárem“ o příštím víkendu v Kutné Hoře. Výsledky budou k ověření určitě co nevidět… Blahopřejeme Dominikovi a díky za vzorné repre MORAVCE!

…soupeře na jubilejním, pátém ročníku MTB maratonu Valchovský Drtič! Z deseti kategorií jsme jich opanovali rovnou polovinu a před třetím pokračováním národního cross country poháru v Kutné Hoře borci MORAVEC Teamu znovu potvrdili vysokou výkonnost! Výborné výsledky našich nijak nesnižuje slabší účast, která je na tak vždy výborně  zorganizovaném závodu už dost těžko k pochopení… Loni se zde účastnicky konečně zablýskalo na časy a já prognózoval řediteli závodu, Pepovi Barákovi v počtu zúčastněných letos další výrazný rekordní posun. Bohužel, nevím proč, jsem se tentokrát zmýlil…

„Prezidente, co ste mi to tu pripravili za torturu?“ Tuto otázku mi položil krátce po svém dojezdu do cíle typickým ostravským dialektem fenomenální biker, master-veterán a náčelník Severomoravských cyklistických „kmenů“, Martin Šíma. Snad nejlépe vystihl náročnost „Drtičové“ tratě, která byla místy vskutku mučivá, a na které skutečně nechybělo nic:  nekonečné a místy docela prudké výjezdy, stejně jako sjezdy… Rychlé lesní úseky ať už po povrchem hladkých, kamenitých, či veskrze měkkých , podmáčených lesních cestách. Nechyběl ani klasický, prakticky nezdolatelný brod, a přes aktuálně suché počasí další náročné blátivé „talířky“, vratké lesní, jen ztěží zvládnutelné, příkré žlaby… Takže když jsem na 23. kilometru, po 110 minutách bezprecedentního úsilí na hranici sebezničení po dlouhé době uviděl před očima klasické, pověstné mžitky (a asi nejen já), byl to další důkaz, že letošní Drtič byl z hlediska náročnosti opravdu TOP! O to cennější jsou výborné výsledky MORAVCŮ, kteří do toho šli a jejichž pozoruhdný „Drtičový“ sumář je tento:

• HOBBY 25 km – ženy: 1. Kateřina Gottwaldová
• HOBBY 25 km – muži: 1. Lukáš Gregor
• MUŽI 25 km – M18: 1. Prudek Dominik, 3. Karel Vinický
• ŽENY 25 km – Z18: 1. Jana Tesařová, 2. Anna Zemánková, 3. Kristýna Haasová
• ŽENY 50 km – Z40+: 1. Radka Haasová
• MUŽI 50 km – M50+: 3. Víťa Prudek 

Medailistům blahopřejeme, a všem, kteří náročnou trať vyzvali pak beze zbytku díky za vzorné repre MORAVCE a „podlahový“ výkon! K závodu samotnému ještě dvě poznámky: první je úsměvná a váže se k vyhlašování výsledku závodu mužů na 50km kategorie M49 (de facto Masters II, borci ve věku 40-49 let). Na třetím místě dojel p. Stodůlka z oddílu CK Skivelo Neslyšících OL (Olomouc), který je (naznačuje to už jeho týmová příslušnost) – bohužel neslyšící. Logicky tedy při vyhlašování výsledků chvilku trvalo než se jmenovaný dozvěděl, že je zván na stupně nejlepších… Pro organizační tým Poháru Drahanské vrchoviny to neznamená nic jiného, než že musíme vycvičit překladatele znakové řečí pro neslyšící. Tím spíše, když handicapovaní borci z CK Skivelo se stávají stále častějšími účastníky závodů „Vrchoviny“.

Druhou raritou byla celodenní smůla našeho Matěje Mazánka, který hned dvakrát(!) přetrhl na trati řetěz… Zažil jsem na MTB maratonu trojnásobný defekt pneu… Ale dvakrát po sobě opakovanou „frakturu řetězu“ v průběhu jednoho závodu, s tím jsem se věru setkal poprvé… Tato Matějova smůla je jen dalším důkazem, jak jsou naši rajdři neskutečně  od trenérů „nabušení“ co se síly v nohou týče! A pro naše mechaniky je tato skutečnost signálem, že Matějovi je třeba nasadit na jeho bik řetěz buď zesílený, nebo nejak zdvojený a nebo ze speciálního,  odolného kovomateriálu (nejlépe z toho materiálu, co používá NASA)… Zde je bohatá fotogalerie  z dílny skvělých fotografů Karla Vinického, Libora Tesaře a Karla Všetuly… (kam se na ně hrabe Kája Saudek, který snad v životě cyklistu nesvedl vyfotit..?). Tuť pak monitorujte okulibé výsledky…

Přepisování oddílových dějin pokračuje! Dosavadní výsledkové maximum z bikového Mistrovství Evropy borce a borky z MORAVCE bylo – pokud mě paměť neklame – z r. 2011. Tehdy se jel kontinentální šampionát ve slovenských Dohňanech. Nikola Hlubinková se zde umístnila na 9. a Radim Kovář  tehdy dojel 11. Po první květnové sobotě r.2016 je ale všechno jinak…

Šikvná juniorka Adéla Šafářová, ,  (za měsíc jí bude osmnáct let) zajela na bikovém ME ve švédském městě Husquarně fantastický závod a svým  šestým místem v cíi znovu potvrdila, že krůček za krůčkem pokračuje na cestě do absolutní ženské bikové špičky evropské, ale též  i světové. Kdo ví, jak by závod dopadl, kdyby se jí jen o trochu lépe vydařil a startovní sekvence…. Dvacátá po startovní pozice nebyla pro Adélu v konkurenci štatřiceti nažhavených borek zrovna optimální… Ale právě v tomto okamžiku ukázala mladičká bikertka svoji sílu a charakter typického „honícího psa“! Postupně se nezadržitelně posouvala grandiózně vpřed, nechávajíc za sebou jednu spoupeřku za druhou… Finální „sixth place“ je jí zaslouženou odměnou, ztráta pěti minut na vítězku nestojí za řeč… Blahopřejeme! Jen tak dál Ady! Už se těšíme do Nového Města! Zde mrkněte na report ze závodu, a zde na kompletní okulobý výsledkový servis.