Ostrý (nejen) pohárový MTB start do sezóny se nezadržitelně blíží a není divu, že bikové týmy se snaží v tomto období už závodit a prakticky si tak ověřovat, jaký je stav jejich rajdrů po skončení přípravného období. Zúčastnit se MTB závodů ve Žlutavě byl od trenérů velmi prozíravý tah. Na „race“, která byla ve výtečné organizátorské režii našich kamarádů z TUFO Otrokovice, se sešla výborná konkurence a to přesně v současnosti potřebujeme: popasovat se se silnými soupeři! O to víc těší bezpreceentní výborné výsledky, kterých naši ve Žlutavě dosáhli! No a protože občasný dopisovatel pro naše www, Jirka Zavřel, který dal typ na účast v tomto závodě, byl osobně na místě činu, níže uvádím jeho výtečný report ve „full“ znění!
Letošní první hattrick MORAVEC Teamu na sebe nenechal dlouho čekat! Přišel ještě dřív, než jsme začali pořádně závodit… A věříme, že nebude zdaleka poslední…
Ahoj Petře. Velmi krátký report ze Žlutavy:
Destinace: Bike park Žlutava-tréninková základna Tufo cyklokroužku.
Pořadatel u vjezdu do areálu: usmívající se kluk
Čas: 10:00 SEČ už letního (trošku mi to zlobí) viz *1
Sestava: Velmi silná (od nás i od soupeřů)
Konkurence: Výborná (skoro malé mistrovství Moravy)
Počasí:Nic moc (bylo nádherně, ale Jirka nechal Polraichovy „jedničky“ pod trikem
Trať: +1A
Pořadatelé: +1A viz *2
Moravci: +++1A (od Eclerů a Gottwaldů(viz *3) ročníku 2010 až po kadetky, Juniorky a Juniory ročník ,,,,,,, nevím, a samo dospěláci 1972 Gottwald Martin a Kačka Gottwald, ta je asi mladší? než Marťas
Výsledky: Tak ty jsou ve fotogalerii. Starším se omlouvám, ale revizní technik mi vezl 3 týdny revizku s ujištěním, že to bude některý den po neděli a ono to vyšlo na neděli a tak jsme šlápli na zmizík.
Romča s Jirkou si sobotu ve Žlutavě užívali jak se patří!
Hodnocení: Oko zaujatého rodiče: Naše Áďa si hned všimla, že je tam ten Jakub z toho MG co byl s náma na tom soustřdění v tom no no Ratmírově s tím Milanem, po opravě Radíkově a mimo našich rajdrů mu fandila jako o život. On jí dvakrát zamával při průjezdu a máme o ženicha navíc. Poté si dvakrát šlápla s Amálkou Gottwaldovou trať a byla spokojená jako želva. Jiřík, ač o hódně mladší strávil v družném hovoru s Romanem Šindelářem a Kubou Tesařem pár chvil před závodem, což ho nakoplo a konečně se cítil jako člen mančaftu a zapomněl na trému. Kluci díky.
viz*1 Střídání času mi velmi vadí, po posunu vydržím pozřívat nutriční nápoje o hodinu déle
viz*2 Jedno doporučení pro PDV. Většina pořadatelů uvádí čas prvního startu – většinou odrážedel a poté má v propozicích napsáno, že na čas nehledí a že každá další kategorie navazuje na tu předešlou. Pepíci v Praze mají dokonce v propozicích pouze start první kategorie a poté poznámku na čas potom nehledíme a že ji může …………… Možná by se tím mohla zavřít ústa BoskovickoFavoritovských indiánů v čele s náčelníkem………….., kterí stále lamentují nad hrubým nedodržováním harmonogranu. Petře
viz*3 Po cestě na závod jsem v místní části Vyškov Dědice poučil děti o památníku prvního dělnického prezidenta Gottwalda. Na začátku jsem ještě poznamenal, že se “ parchant“ narodil v Herolticích u Vyškova, že nikdy nebyl dělník, ale řemeslník. Dotaz střídal další dotaz. ? co je to parchant, co je dělník, je to strejda od Gottwaldů, proč Marta nevstoupila?
Zkrátka neděle jak má být, Děti usnou a v Kulířově za 5 minut budíček, s dotazem co ta Marta Gottwaldová, a jestli je Katka její sestra, nebo teda teta a nebo neteř. no snad to příště rozlouskneme. Ilona a Jirka
„Stíhačky“ A+A na startu!
Co dodat? I+J jednička podtržený s hvězdičkou… A díky moc! Mrkněte ještě na fotky… Díky moc všem našim za vzorné repre MORAVCE, podpůrným rodinným týmům – samozřejmě – včetně… K vítězům a medailistům samozřejmě letí naše gratulace! Před Kutnou Horou skutečně slibný výsledek...
Protipólem tvrdých přípravných cyklistických bitev, které zažívaly doma i v zahraničí minulou neděli chrabré a závodění chtivé šiky MORAVEC Teamu, byla vernisáž v prostorách Boskovického muzea na Hradní ulici, když o obrazovou expozici se tentokrát podělila rodina výtvarníků Boudových spolu s výtvarníky a zároveň klienty stacionáře Betany. Pět MORAVCŮ bylo přítomno i na této akci a znovu se potvrdilo, že i v uměleckých kruzích jsme v pravdě „jako doma“…
Bylo nás pět… Tedy s Mirkou vlastně šest! Po odborné stránce se jednalo o docela silné uskupení… Hlavně díky řediteli ZUŠ Blansko…
Výstava, kterou v nedělním odpoledni slavnostně zahájila „čerstvá“ senátorka, občanka Boskovic a hlavně naše kamarádka Mirka Vítková, zde potrvá až do konce měsíce. Stacionář Betany prezentuje na vernisáži krásný soubor obrazů nazvaný „Křížová cesta“, vyhotovený docela náročnou technikou linorytu. K vidění jsou ale i jiné linoryty, například „Slunečnice“, když autorkou tohoto obrazu není nikdo jiný, než předsedkyně našeho FAN Klubu, Maruška Zouharová, nebo „Anděl“, od další klientky z Betany, nám dobře známé Renatky.
Autorka u svého díla. Renatka z Betany zpracovala linorytem vděčný Biblický námět – Anděla…
Druhou část expozice tvoří díla známé výtvarné rodiny Boudových, kteří sice mají v současnosti ateliér v Praze, které ale váže k Boskovicím velice silné, nejen umělecké, pouto. Na obrázcích z jejich dílny jsme s potěšením nejednou zahlédly dokonce i ryze cyklistické motivy! No a když k tomu připočteme navazující výstavu marionet a loutek, tak nezbývá, než poradit i ostatním MORAVCŮM, aby v dnešní uspěchané době občas poctily ono okřídlené „zpomal“ a nechali se osvěžit blahodárnými krůpějemi umění… A nemusí jít zrovna o to výtvarné…Že ale naše účast byla ryze kulturním duchu, byste mi stejně nevěřili…A máte plnou pravdu, i tentokrát se spojilo – tak říkajíc – příjemné s užitečným, i tentokrát se z zde řešily výlučně oddílové záležitosti Mrkněte na fotogalerii z nedělního odpoledne….
Vzpomínáte? Na oddílovém kempu v r. 2014 u Ivana Křivánka ve Slavkově jsme si s tehdejším hostem jednoho z kempových večerů, Jardou Blahou, současníkem a kamarádem Vlastimila MORAVCE, ujasnili, kdo že to nosí na Vlastíkův hrob v předvánočním čase pravidelně každý rok medaile a kdo že to ve stejné době zapaluje na Vlastově osudném místě u jeho pomníčku svíčku… Když nepsaný lídr Kohoutovských cyklistů, bývalý skvělý dráhař, Jaroslav Blaha – „Blagyn“ zjistil, že jsme to my, velmi srdečně a neodolatelně zároveň nás tehdy poprvé pozval na zahájení sezóny s Vlastimilem MORAVCEM do Kohoutovic. No a od jara 2015 jsme pravidelnými účastníky této akce, kdy na skvělého cyklistu vzpomínají jeho kamarádi a spoluobčané nejen z městské části Kohoutovice…
Hvězdička první části sobotního zahájení sezóny v Kohoutovicích : Laduška Bartolšic-MORAVCOVÁ!
Letošní scénář akce byl bohatší než loni, protože letos nás nikterak nelimitovalo deštivé počasí. Na hřišti Tatranu Kohoutovice se postupně sešla početná skupina hostů, když jednoznačně tím nejmilejším byla teprve 17-ti denní Laduška Bartolšic-MORAVCOVÁ, druhá z vnuček legendy české cyklistiky, Vlastíka MORAVCE. No a když její starší sestra Zituška, při sjezdu na odrážedle ze hřiště v „Horních“ Kohoutovicích do „Dolních“ Kohoutovic potvrdila, že má po dědovi nejen vytříbenou techniku, ale i nebojácnost a hlavně rychlost, bylo nad slunce jasné, že ve stínu této mladé cyklistky zústala i taková esa, jakými Jirka Dalerči Rudla Labusurčitě jsou…
Zituška Bartolšic-MORAVCOVÁ si vede na odrážedle už velmi zdatně!
Startovní výstřel pro sezónu zazněl hned dvakrát: po tom druhém, krátce po pietní vzpomínce na místě tragédie z před 31 let, se vydal početný peloton cyklistů přes místní část „Pizoárky“ směr „Prigl“. Tři MORAVCI v „balíku“ si s přehledem hlídali čelo, které lídr akce „Jaryn Blagyn“ letos zavedl na tradiční místo „zpětného chodu“, které se nacházelo už jen 8km od „Bitýšky Veverek“… Necelá „dvacka“ kilometrů v nohách a docela teplé počasí, oba tyto faktory nám „přivodily žízeň“, takže depo v restauraci „Jednička“ na břehu „Priglu“ nedaleko přístavu přišlo velmi vhod…
Evu MORAVCOVOU doprovodil na hřiště Tatranu vnuk Tobiášek.
Že se nám z občerstvovačky nechtělo, nemusím dvakrát důraznit… Zbylý zpětný chod na hřiště Tatranu byl veden – podobně jako předloni – zkratkou přes lesopark, kterému vévodí obora plná zvířátek. Na rozdíl od r. 2015 jsme tentokrát uviděli z bezprostřední blízkosti nejen kančí zvěř… A taky pomník ruského pilota, sestřeleného zde v posledních dnech druhé světové války, na nás udělal dojem… Tu druhou dubnovou neděli nám zkrátka bylo mezi „Kohouty“ opět moc fajn… Mrkněte na fotky... A ještě dovětek: Olympisjský vítěz z Tokia 1964, fenomenální stíhač své doby, Jirka Daler slíbil, že letos si už některý ze závodů našeho blížícího se patnáctidíného MTB „Přeboru Vesmíru“ nenechá ujít!
