V roce 2011 jsme při naší první cestě na Jižní Moravu (Žeravice u Kyjova) překonali Chřibský masív, abychom o rok později, při naší druhé cestě na Jižní Moravu (Lednice) pokořili sousední Ždánský les. Tak proč nezdolat oba tyto obávané kopce při jedné cestě? Toto by se mělo podařit právě letos, při našem, v pořadí už čtvrtém výpadu jižními směry (třetí byl vloni – Rakvice), kdy nám jako dočasná invazní základna poslouží hraniční obec Zlínského kraje – Osvětimany, přesněji místní rekreační středisko Ječmínek. Minulý pátek jsem riskantním průzkumem ověřil cestu pro 32 statečných odvážlivců, kteří do toho jdou letos s námi. Zde studujte hlášení průzkumníka:

Do sedel našich biků nasedneme na parkovišti supermarketu PENNY v Bučovicích, který je na konci obce vlevo od silnice č. 431 (směr Ždánice) a před námi bude asi 32 km dlouhá cesta do Osvětiman. Po průjezdu přiléhající obcí Kloboučky odbočíme ze silnice vlevo na cyklostezku 5097, která nás zavede do Ždánského lesa. Úvodní kilometry jsou v pohodě, pojedeme až po Plahočinu č.2 (U zabitého) proti proudu nějakého místního potoka, tj v podstatě po rovině. Plahočinou č.1 by mohlo být odpočívadlo u dětského tábora Jitřenka, kolem kterého na okraji Ždánského lesa projedeme a v jehož blízkosti má sídlo místní strážce Ždánského masivu – Čarodějnice z Lůčnice.

Od Plahočiny č. 2 („U zabitého“ – ujeto 6,7 km) nás čeká první, asi 1,3 km dlouhé stoupání, které končí na Plahočině č.3 – „U Kříže“ (na 8 km – nejvyšší bod při průjezdu Ždánským lesem – 413 m.n.m.). Až dosud povrch lesních cest velmi kvalitní – asfaltový), po silnici jsem jel akorát ty asi 2km z Bučovic do Klobouček, takže pohyb lesem zcela bezpečný, za nulového provozu. Následné klesání (po cyklostezce č. 473) do údolí železniční tratě je velmi příjemným svezením a je zakončeno výjezdem z lesa na dlouhou novinku, která končí u železniční stanice Jestřabice. Zde, před druhým výjezdem na cca 2km silniční úsek, předpokládám občerstvovačku – resp. Plahočinu č.4. Asi ji uděláme těsně před nájezdem na silnici , který vede přes krátký, ale docela prudký kopec č.2 (na dopravní značce jsem při zpáteční cestě  zahlédl  údaj o klesání / stoupání 14%). Ze silnice zabočíme po cca 2km sjezdu z mírného kopce ostře do leva na Kyjovskou vinickou cyklostezku a zde, u pěkné místní Boží muky uděláme určitě Plahočinu č.5, protože budeme pod vrcholem nejdelšího stoupání dne a bude potřeba odpovědně doplnit tekutiny…

„Zlatým hřebem“ cesty, tedy bude asi 2,5 km dlouhé stoupání přes Chřibský masív, které vede sice opět po kvalitní lesní asfaltce, mimo silnice a za nulového provozu, ale jinak je táhlé,  zdlouhavé, nudné, protivné… Chřibský les není bohužel zdaleka tak bohatý na zvláštnosti, které  cyklistům pestří cestu… Akorát pracovníci stavební firmy, která pracovala na nájezdech z lesů na tuto průjezdní komunikaci , byli pro mě  jediným zpestřením této hlavní vrchařské prémie… Vrchol kopci poznáme podle známého zařízeni TOI TOI, které zmínění pracanti právě v tomto místě mají… Zde bude určo Plahočina (myslím, že s pořadovým č.6 – nejvyšší bod cesty – 418 m.n.m.).

Až ten kopec rozdýcháme, následuje prudká odbočka vpravo a asi 700m dlouhý klasický cross country sjezd (konečně) po zčásti lesní, zčásti šotolinové cestě, zakončený Velkou plahočinou v podobě restaurace RELAXX, která je krásně skryta v chatové oblasti na úpatí Chřibského lesa a kde společně  poobědváme. Po napapání se bude sešup z Chřibského lesa pokračovat sjezdem do obce Čeložnice, na jejímž konci nás Kyjovská vinařská stezka nasměřuje vlevo – směr Vřesovice, Osvětimany. Terén opět kvalitní – asfaltový, profil „nahoru – dolů“ a bude to tak půl na půl silnice / cyklostezky… Na cestě do Vřesovic dáme na vhodném místě Plahočinu č.7, poslední před cílovou destinací, do které se dostaneme sjezdem z kopce. Pak už bude jen krátký výjezd na protější svah, kde nás už bude čekat uvítací výbor rekreačního střediska Ječmínek! Tak tedy rekapitulace příjezdové trasy:

• Ujetá vzdálenost: cca 32 km
• Ztráty – žádné
• Technické problémy – žádné
• Převýšení: po cestě dvě podstatná stoupání – Ždánský les –    413 m.n.m., Chřibský les – 418 m.n.m

Zázemí střediska Ječmínek (hodnocení – trochu analogie, jako v loni v Rakvicích, spíše lepší, kvalitnější):

• součástí je prostorný gumový bazén (prům. 4,5m) v bezprostřední blízkosti objektu, ohniště, gril k dispozici, zahrádka – posezení – pod slunečníky s dosahem k občerstvovacímu okénku (občerstvení bude v naší režii).
• Pokoje, kde budeme dlít, mají převážně všechny samostatné WC
• Sprchy jsou společné, samozřejmě zvlášť pro pány a zvlášť pro dámy – viz fotogalerie
• V objektu je prostorná jídelna, kde nám budou servírovány snídaně a večeře, součástí jídelny je velká televize
• Personál – bude o nás pečovat hlavně pohodová, usměvavá paní Alena Zemčíková.

Zde mrkněte na vlastní itererář operace ORINOKO: kemp-2017-pokyny na cestu, který, věřím, že úspěšně,  začneme plnit od úterý, 25. července. Navržený scénář není samozřejmě dogmatem, vše je o domluvě, taky na počasí bude záležet, jedeme si to na jih hlavně pohodově užít! Zkrátka: změna programu je vyhrazena!   Svoji průzkumnou cestu jsem zakončil tzv. „zpětným chodem“, kdy jsem po 14.00 hodině vyrazil po stejné, výše popsané cestě zpět a po asi 160 minutách jízdy jsem v pořádku brzdil opět v Bučovicích… Zde je z průzkumu k okouknutí fotogalerie. Zde je pak další info k RS Ječmínek. Zde ještě prosím odkontrolujte seznam odvážných: Kemp 2017 – seznam účastníků – platby – A, zda jsem na někoho nezapomněl… V případě, že jo, ihned mi volejte!