Tak trochu jubilejní, 15. sezónu odstartoval MORAVEC Team na první lednový den r. 2017 tradiční Novoroční jízdou na – po léta už tradiční místo – kterým je penzion Lada v Repechách u Protivanova. Šestka MORAVCŮ odvedla velice kvalitní a odpovědný výkon, start do sezóny proběhl bez jakýchkoli potíží, takže potvrdí-li se přísloví, že jak na Nový rok, tak po celý rok, můžeme i sezónu 2017 vyhlížet bez obav!

Na tento den a v tuto roční dobu nám vyšlo počasí takřka ideální! Obloha jako vymetená, na sluníčku teplota nad bodem mrazu, vítr zanedbatelný… Cestu tam jsme volili lesem, se zdoláním nejvyššího bodu Drahanské vrchoviny, kterým je kóta Skalky 735 m. n. m., a která je pověstná monumentem meteorologického radaru. Adrenalinový byl sjezd od partyzánské chaty Hanačka, když zledovatělá cesta poprvé prověřila technickou zdatnost naší útočné šestice. Všichni jsme to zvládli na „jedničku“ a než bys řekl „švec“, brzdili jsme na dalším depu na okraji Protivanova. Dojezdu k cílovému penzionu po silnicích náhorní plošina Drahanské vrchoviny pak už nestálo nic v cestě a záhy nás přivítalo nejen útulné prostředí dřevostavby, ale i „úderka“ Martina Gottwalda, která hvězdicově po roce sem za námi se svými slovenskými přáteli ze Spešova opět dorazila!

Teplé nápoje v restauraci penzionu  byli  na místě neb jsme dobře věděli, že zpáteční cesta bude se sklánějícím se sluncem už za poněkud odlišných teplotních podmínek. Zdravici se zaneprázdněnými hoteliéry Břéťou Usnulem a Ladou Kozlíkovou jsme ale stihli (letos by oba měli být milými hosty na našem cyklistickém plesu) a po společném fotografování nezbylo započít sekvenci „zpětného chodu“. V Protivanově na hlavní křižovatce se dal Franta Paděra do leva, po silnici 150 na Boskovice a nás zbylých pět vyrazilo naopak doprava – po silnici směr Buková. Se soumrakem jsme totiž nechtěli riskovat zbytečný pád na zledovatělých úsecích a zmrazcích obvyklé lesní trasy. Se dvěma „mezipřistáními“ (Buková a „bukovská pila“) jsme se samotným soumrakem ukončili letošní premiérový „švih“ bez „trestnyho bodo“ u Pavlovské kapličky, obdivujíce konjunkci planety Jupiter se srpkem dorůstajícího Měsíce a přemýšleje, zda ke srážce těchto dvou těles dojde ještě v tuto nadcházející noc… Mrkněte na fotogalerii z prvních kilometrů MORAVEC Teamu v r. 2017.

Vše jsme „upekli“ na Výročním ro(c)kování… Totiž, že v předposledním dnu roku bychom mohli využít naši novou Základnu cyklistických sil k uspořádání letos už skutečně posledního závodu (nejen) pro děti, který by byl svým charakterem netradiční, ve veskrze v „odlehčeném tónu“ a pojatý spíše jako „sranda závod“… Myslím, že akce se vydařila nad očekávání… Překvapila docela „masová“ účast MORAVCŮ a když ktomu připočteme, že se nám podařilo aktivovat tepelný zdroj ve „štábní budově“, což znamenalo, že s nastupujícím mrazivým zavečerem se bylo kam před poklesem dat na Celisově škále schovat, nemělo to pátěční odpoledne, na který navázal i večer, příliš mnoho chyb!

Milan Tlamka s Frantou Paděrou byli těmi, kdo oživili zdroj tepla ve „štábní budově“ a zajistili tepelnou pohodu všem po skončení Silvestrovského závodu. Sekundoval jim – co by topič – Petr a ohniště pod udírnou roztopil svědomitě tak, že párky, které se zde měli uudit – proměnil v kvalitní antracit… Jirko Zavřeli starší: vrať se nám už, prosím! V tom pátečním odpolední mrzlo a to znamenalo, že trať byla ztvrdlá a snáz „jetelná“. No a když jsme na střelnici, musí být, samozřejmě, součástí cyklistického závodu i střelba! Tři vzduchovky a špalíky – to byly dva základní atributy doplňující  střelecké disciplíny! Trať, kterou nejdříve namysleli naši elitní snajpři (Šafářová, „Contador“, Konečná…), korigoval do lehčího „levelu“ Petr, takže když se „zubaté“ slunce, které páteční odpoedne provázelo, začalo sklánět, vyráželi na okruh rajdři po třech, neb vzduchových zbraní byl právě tento počet. Kdo minul na střelnici některý ze tří špalíků, musel na trestné kolo… Krátká a jednoduchá trať byla zárukou, že vše „odsejpalo“ a věřte, že se bylo na co dívat! Měli jsme i prostor – resp. divan pro průběžného vedoucího jezdce…

Tím byl  po dlouhou dobu letos toliko úspěšný a v pátek hodně dlouho si divanu užívající  – Tomáš Tlamka „Contador“, aby ho pak z této pozice vystrnadili dva zkušení „fronťáci“: Franta Paděra s Jurajem Štěpaníkem st.! A protože nechyběli ani čtyři naši odrážedloví elévkové, nemohl chybět ani závod pro ně! Výsledky z těchto dvou startů omrkněte zde: silvestrovsky-zavod-2016-vysledky. Ale to pořád nebylo všechno… Se západem slunce pustil Petr na trať závod s hromadným startem všech, jakkoli na čemkoli… Součástí skutečného závodu INDY už sice nebyla střelnice, ale  oranžový zpomalovací „Safety Carr“ (Milan Šafář) který nejenou musel zkrotit neobyčejně vitální a dravou smečku rajdrů… Možná vydatné depo, které zodpovědně poskytoval trenér Junior Teamu, Milan Tlamka, způsobilo, že byť je sezóna u konce a se silami jsou všichni u „down“, byl opak pravdou…. Výkony finálních závodníků roku 2016 braly dech, všichni bez výjimky vpravdě „skákali z pantů“…  A všichni byli samozřejmě i vítězi… Následnou tepelnou pohodu „na doraz“ závodícím poskytla „roztopená“ štábní budova základny a vše dotvořil čajíček, svařáček, či další tekuté atributy zajišťující každému to příslušné potřebné zahřátí…. Nechci bát špatným prorokem, ale v poslední letošní prosincový pátek se, myslím, zrodila další silná tradiční oddílová akce… Omrkněte fotogalerii…