Archiv pro rubriku: MORAVCI MIMO TRAŤ

Není to jen o závodech a tréninku…

Okolo Třeboně…

Ano, pravda, okolo Třeboně, na mnohých místech pasou se tam koně, především je to ale krajina známá díky legendárnímu Jakubu Krčínovi hustou sítí rybníků a především – a to je náplní této aktuality – byla tato lokalita vybrána pro letošek v posledním červencovém týdnu jako cílový prostor léty již tradičního cykloputování MORAVEC Teamu.

02

Na našem cykloputování zažíváme zpravidla nejedno zajímavé setkání…

A byla to volba veskrze šťastná. Rovinatý terén v této krajině byl regeneračním balzámem pro více jak  dvacítku statečných (nejen) MORAVCŮ, kteří se ani letos nebáli jít do riskantní akce… Vždyť  kempu bezprostředně předcházela třídenní dramatická biková klání v rámci Mistrovství ČR v Peci pod Sněžkou, za aktivní a vesměs úspěšné účasti bezmála dvou tuctů borců a borek z MORAVCE. A na zklidnění tepových frekvencí z dramatických bojů na „Krkonošském poli“ nemohlo být ordinováno za dané situace nic lepšího, než co jsme zažili v posledním pracovním červencovém týdnu na cestách – stezkách pro cyklisty v okolí Třeboně.

04

Třeboň je moc krásné městečko, v pravdě jako ze „škatulky“…

Bezva bylo i to, že jsme se mohli plně spolehnout na znalce místního terénu: od pondělí do středy plnil neomylně funkci „stopaře“ Libor Bartoš, aby od čtvrtka do pátku tento post velice profesionálně převzal Peťa Němec. Naše dočasná základna se nacházela v rekreačním středisku Tušť, vesničce, sousedící s možná více známým (především ve vodácké komunitě) Suchdolem nad Lužnicí, kam jsme se v průběhu pondělka  všichni, tentokrát výhradně invazními vozidly – přesunuli. Nicméně od úterý až do pátku jsem denně poctivě zdolávaly tolik potřebné regenerační kilometry v překrásné místní krajině. Počasí nám přálo „do puntíku“ a že bylo možná teplotně trošku nad průměr ani tak moc nevadilo: lesy, které krajinu rybníků obklopují, nám každý den poskytovaly blahodárný stín…

03

Dvojčata?

Po aklimatizačním pondělku jsme už v úterý v 9.30 vyrazili na první invazní výboj, když cílem bylo městečko Třeboň, které je proslulé nejen místním zámkem, ale i přilehlým rybníkem Svět a také například hrobkou rodu Schwarzenbergů. Všechny tyto tři pozoruhodnosti jsme si plánovaně „schovali“ až na čtvrteční výpravu, to v úterý nám bohatě stačilo „okouknout“ a obdivovat městečko Třeboň v jeho prostém, nicméně krásném „základním levelu“. Po návratu na základnu jsme s uspokojením mohli konstatovat, že máme „nakouceno“ prvních 52 km..! Úterní večer byl ve znamení táboráku a tak trochu sváteční: oslavili jsme Jonáška Janovského – resp. jeho úspěchy z „mistrovské Pece“ – titul vicemistra a jeho vítězství v letošním Českém poháru!

05

MORAVCI i jako zdatní plavci!

Zatím co v úterý jsme „brousili“ od základny západně, ve středu to byl směr opačný. V obci Lutová jsme zažili první a jedinou „horskou“ prémii v rámci celého kempu - výšlap k místnímu kostelu a následně k nedaleké zřícenině bývalého kostela. Přesun do restaurace v obci Staňkov, která je pověstná rybími specialitami, byl následnou dílčí etapou naší středeční cesty. Po oba úvodní dny vedla naše cesta kolem zatopeného pískového lomu a Ti z nás, kteří byli hodně koupání chtiví, ani jednou neopomněli přibrzdit a oddat se čisté přírodní vodě o teplotě cca 24°C… A pro úplnost doplním, že i ve středu jsme „nakroutili“  opět (plus / mínus)  “padesátku“…

06

U táboráku slavíme Jonáškova vítězsví z Pece pod Sněžkou.

Naše další – už čtvrteční cyklo aktivity byly trošku atypické. S využitím našich invazních vozidel, jsme provedli výsadek opět do Třeboně, kde jsme si před polednem prohlédli místní zámek, včetně jeho krásné  zahrady.  Po této návštěvě už například (mimo jiné) víme, proč byl rodu Schwarzenbergů zámek Orlík vrácen a Třeboň ne… Následně vyvádíme „ze stájí“ (z invazních vozidel) naše „oře“, hbitě na ně naskakujeme a řádně napružení vyrážíme na cestu kolem Světa! Samozřejmě šlo o cestu kolem rybníka Svět, při níž jsme okoukli již výše zmíněnou hrobku rodu Schwarzenbergů, která nás – tedy alespoň mě – svojí velkorysostí a honosností – hodně udivila… Cesta kolem Světa byla dobrým tréninkem cross country, paradoxně ji Petr Koudelka  musel jet bez přílby, kterou ráno na základně zapomněl… Ne nadarmo se říká, že „Kovářova kobyla chodí (často) bosa“…

07

Cestou / necestou kolem rybníků i ve středu.

Čtvrteční večer byl v rámci třeboňské invaze na základně Tušť již naším společným posledním a tudíž opět trošku slavnostnějším. Statečné děti, které do toho letos s námi srdnatě šly, byly dekorovány medailemi, o grilovanou večeři se perfektně postaral náš čtvrteční i páteční „vůdce“ Peťa Němec, po setmění nechyběla ani stezka odvahy,  po roce ani diskotéka, když zdatnými „dýdžejkami“ se opět ukázaly Sabina s Adélkou. Naše „dýza“ dokonce přilákala i hosta – ženu mimo naši skupinu, vzhledem ale k nevhodnosti jejího tanečního úboru, jsme ji účast mezi námi radši vymluvili…

08

Společné foto ve zřícenině kostela nad obcí Lutová.

Že už taky víme, co že je to za nápoj se jménem Cola Piňáda (nebo Piňa Coláda? – nevím, pořád se mi to plete), který nám ve čtvrtek večer „ordinoval“ oficiální doktor naší výprvy, Ivan Juránek, i tato znalost je díky letošnímu cyklo putování. Kdo že je nově oddílovou paní Kadrnoškovou a kdo Jonatánem, to už je taky obecně v podvědomí… Že kromě anglosaského jména našeho malého šampióna Jonáška Janovského, které zní „Džonas Džanowsky“ má tento borec po kempu už i jméno ryze portugalsko / španělské – „Joninho“ (čti Džoniňu) - i toto je další pozitivní výsledek naší letošní třeboňské mise…

09a

Hrobka rodu Schwarzenberg. Parádní kousek…

Která ale čtvrtkem zdaleka nekončila! Naše hladovost po ježdění nám vydržela ještě i v pátek dopoledne, byť se už jednalo „pouze“ asi o 12 km okruh, jehož prvním cílem byl  zajímavý směrový ukazatel, posílající cestující například do míst, kde „záda ztrácejí své slušné jméno“  a následná zajížďka do cukrárny s výbornými zákusky, kávičkou a pivem značky „Bernard“. Cukry bylo zkrátka nutno průběžně doplňovat… Samozřejmě po erudovaným lékařským (manželé Juránkovi) a trenérským (Milan Tlamka) dohledem… Sladká to páteční polední tečka za pohodovým, sluníčkem prošpikovaným  a legrací, úsměvy  a dobrou náladou “navoněným“ ježděním  sem tam okolo Třeboně…

10

Tak kam se dáme tentokrát?

A kdo byli skuteční hrdinové těch pěti pohodových dnů? Určitě mi dáte za pravdu, že „Joninho“ Jonášek Janovský s Leonkou Eclerovou. Oba totiž najezdili těch celkových cca 130 km jako všichni ostatní, Leonka se navíc musela vyrovnat s otokem oka po píchnutí nějakým hmyzím prevítem… Na dva dny se tak z ní v pravdě stala „Janička Žižková“, a právě v těchto složitých hodinách ukázala svoji statečnost a odolnost! Bravo MORAVEC! Sem mrkněte na průkazné fotogalerie, které dokreslují předchozí text:

11

MORAVCI okolo Třeboně v akci.

I MORAVEC odstartoval!

Necelý týden po „Kohoutech“ i cyklistický oddíl MORAVEC Team oficiálně odstartoval do sezóny 2018. Prologem slavnostního čtvrtečního odpoledne byla Mše Svatá za MORAVEC, abychom se pak přesunuli na naši „mateřskou základnu“. Tou je už po léta, co je MORAVEC MORAVCEM restaurace Morava Benešov, kde jsme si řekli k nastávající sezóně, co bylo třeba a našemu údernému závodnímu šiku rozdali dresy – vzor 2018 + licence.

DSCN3522

Mše Svatá za MORAVEC Team pro sezónu 2018 proběhla slavnostně v Pavlovské kapli minulý čtvrtek v podvečer.

Že na prologu a na vlastním oficiálním zahájení sezóny na „Moravě“  byla naším milým hostem senátorka, ale především naše kamarádka a příznivkyně Mirka Vítková, nás moc potěšilo! O co jsme Pána Boha v Pavlovské kapli poprosili, si můžete připomenout zde: Mše Svtatá za MORAVEC Team 04-2018Bohužel jsme museli oželet přítomnost celebrujícího naší Mše, Pátera Pavla Koutníka na našem následném slavnostním setkání v reastauraci Morava Benešov, neb měl ještě další jiné důležité povinnosti.

DSCN3527

Společná fotka po skončení Mše Svaté.

Na „Moravě“ jsme následně zaplnili bývalou „nekuřáckou část“ této restaurace nejen, že beze zbytku, ale naopak – s přebytkem… Padesát připravených židliček nám bylo tentokrát  málo! Nesporná známka toho, že o dění v MORAVEC teamu je aktuálně zdravý zájem! Petr připoměl „noty“ podle kterých se letos bude v rámci oddílu „hrát“, přičemž důležitý dokument  „Status závodníka MORAVEC Teamu“ – podpsali rajdři při přebírání dresů a licencí  na letošní sezónu.

DSCN3544

Moc milým hostem slavnostního zahájení sezóny MORAVEC teamu byla naše kamarádka Mirka Vítková,

A když už jsme u těch dresů: líbivý vylepšený design nemá „na svědomí“ nikdo jiný, než Libor Bartoš a jsme pravděpodobně v historii České a možná i Evropské, nebojím se napsat že i světové cyklistiky prvním teamem, který velice vhodně a decentně rozlišil  designově (barvou kalhot) dívčí (ženskou) a chlapeckou (mužskou) verzi dresů! Že slavnostní podvečer byl završen společným fotem v „novém hávu“ připomínat už vůbec nemusím…  Zde mrkněte na fotogalerii Karla Všetuly…

Pohoda s „Kohóty“!

Zatím co MORAVEC oficiálně odstartuje novou sezónu tento čtvrtek, cyklisté Tatranu Kohoutovice si pospíšili a slavnostními výstřely zahájili sezónu na hřišti místního fotbalového oddílu  již minulou sobotu, když akce byla , jak už je zde po léta zvykem, spjata se jménem  bývalého občana Kohoutovic a našeho Patrona – Vlastimila MORAVCE . Na zahájení nás reprezentovali tři borci, kteří strávili ve společnosti  „Kohótů“ veskrze příjemný a pohodový den!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Početná sestava Zahájení cyklistické sezóny s Vlastimilem MORAVCEM v Brně – Kohoutovicích.

Jardou Blahou a jeho kamarády vzorně připravenou akci umocnilo takřka ideální počasí, takže tváře početné skupiny účastníků zářily úsměvy, stejně jako hřejivé sluníčko, které bylo v sobotu v „Kohótkách“ všem účastníkům věru velmi  příjemným „parťákem!

02

Holky (nejen) Moravcovy. Zleva Pavlína, „malá“ Eva – má v náručí Ladušku, „Velká“ Eva, Tobiáš a dole Zituška.

Milými VIP hosty se to zde jen „hemžilo“ i letos. Především nechyběly obě dcery Vlastimila MORVCE –  Pavla, kterou doprovázel manžel,  „malá“ Eva (manžel Vítek Bartolšic, dcery  Laduška a Zituška včetně),  nechyběla samozřejmě ani „velká“ Eva s vnoučkem Tobiáškem. No, s vnoučkem… Asi přesnější zápis bude: s vnukem Tobiášem… Od té doby co jsme ho viděli naposled, vyrostl nám hoch  jako z vody…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Společná fotka č.2 u kohoutovického vodojemu.

Dalším supr hostem byl zlatý olympionik z letní olympiády 1980 v Moskvě, střelec vítězného gólu finálového zápasu fotbalového turnaje (Československo – Německá demokratická republika 1:0), „kovaný“ Zbrojovák -  Jindra Svoboda! Cyklistické legendy pak zastupoval - při omluvenkách Jirky Dalera a Rudly Labuse - především několikanásobný Mistr světa na dráze – Ivan Kučírek.

03

Princezna Laduška…

Hned na úvod se nám „Blagyn“ pochlubil zbrusu novým praporem cyklistického oddílu Tatran Kohoutovice s důležitým upozorněním, že praporu požehnal v jihoamerickém Rio de Janeiru symbolicky sám Ježíš Kristus! Kdo nevěříte mrkněte na průkazné foto ve fotoglerii… Po startovním výstřelu a nezbytné první společné fotce jsme naskočili do sedel a vyrazili zdolávat do okolí Kohoutovic první jarní kilometry…

04

Princezna Zituška…

Pořadatelé trasu vyjížďky tentokrát – a nutno říct, že velmi vhodně a  citlivě – pozměnili. Na úvod jsme vystoupali k místní dominantě – vodojemu, odkud jsme teprve (opět po pořízení společné fotky), sjeli k místu tragického skonu Vlastíka MORAVCE, kterému vévodí jeho pomníček.  Kopírovali jsme tedy prakticky přesně poslední stovky metrů, které před 32 lety  česká cyklistická legenda najela… Silný zážitek…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Společná fotka č.3 u pomníčku.

Třetí společná fotka a druhý startovní výstřel do sezóny – to obojí se odehrálo u zmíněného pomníčku, odtud  docela početný peloton již zamířil  po tradiční trase směr – „prigl“, když i letos jsme zajeli (alespoň většina z účastníků)  až k lodní zastávce, která je vzdálená už jen 8km od Veverské Bitýšky. Zde se „cvakala“  společná fota s pořadovým číslem čtyři a následoval přesun na   “depo“ – do nábřežní restaurace „U čápa“.

06

Zcela krotký, přátelský a hlavně mlsný – jelen daněk.

Před „poslední etapou“ sobotní vyjížďky přišla nápojová regenerace vhod. „Údolím oddechu“ jsme ve společnosti hlavně Mirka Baksy projeli lesní oborou, ve které jsme i letos mohli obdivovat lidumilnost místních zvířat, které ji obývají. Tentokrát nás svou nebojácností k lidem překvapili především jeleni – daňci… Uctít památku padlého mladého ruského pilota, který byl v lese nedaleko Kohoutovic sestřelen v posledním roce války, jsme neopomněli na finálních kilometrech závěrečné „etapy“, ani letos…

07

Pomník ruského letce je asi 1km od Kohoutovic.

Že po návratu na „zákldnu“ (na hřiště Tatranu Kohoutovice) bylo pozornými hostiteli pro nás připraveno ještě jedno „depo“ nemusím nikterak zdůrazňovat… No a jako v minulých letech, ani letos se nám od „Kohoutů“, po – s nimi stráveném prima  dni - moc nechtělo… Z MORVCŮ byl hrdinou dne byl Karel Všetula, který si na první letošní jízdu „ukrojil“ docela velký „krajíc“, ale zvládnul ho s cyklistickou bravurou jemu vlastní… A i Franta Paděra zslouží uznání: vždyť z „Kohótek“ jel domů, do Drnovic, po vlastní ose! Zde mrkněte na tři hutné fotogalerie: